Athény

Starověké Athény byly jedním z nejvýznamnějších řeckých městských států a kolébkou západní civilizace, která se proslavila nejen svou demokracií a filozofií, ale také revolucí v mincovnictví. Athénské tetradrachmy s motivem sovy se staly první mezinárodně uznávanou měnou starověkého světa a dodnes patří mezi nejoblíbenější antické mince mezi sběrateli.

Historie

Athény byly osídleny již v neolitu a kolem roku 1600 př. n. l. vznikla na pozdější Akropoli mykénská osada s královským palácem. Písemné dějiny města se začaly zaznamenávat od 8. století př. n. l., kdy zde končí doba homérská a začíná období archaické. Po rozpadu rodové společnosti vznikl v Athénách nový typ státního útvaru - polis neboli městský stát, který se stal charakteristickým znakem řecké civilizace.

Pozoruhodný vzestup starověkých Athén začal reformami Solóna v roce 594 př. n. l., který zrušil otroctví za dluhy, rozdělil svobodné občany do čtyř tříd podle majetku a posílil moc lidového shromáždění. V polovině 6. století př. n. l. se chopil moci tyran Peisistratos, za jehož vlády začaly Athény razit své první mince a konaly se první slavnosti na počest bohyně Athény. Jeho synové byli svrženi v roce 510 př. n. l. a následovaly reformy Kleisthena v letech 509-507 př. n. l., které znamenaly zrod athénské demokracie.

Největší slávy dosáhly Athény v 5. století př. n. l. za vlády Perikla (490-429 př. n. l.), kdy se staly centrem řecké politiky, obchodu, umění a filozofie. V této době zde působili filozofové jako Sókratés, Platón a Aristotelés, dramatici Sofoklés, Aischylos a Eurípidés a byla vybudována většina staveb na Akropoli včetně slavného Parthenónu. Právě v tomto období začaly Athény razit své nejslavnější mince - stříbrné tetradrachmy s hlavou bohyně Athény a sovou na rubu, které se rozšířily po celém starověkém světě a staly se prvním skutečně mezinárodním platidlem.

Athény těžily ze svého výhodného geopolitického postavení a především ze stříbrných dolů v Lauriu, které jim poskytovaly suroviny pro ražbu mincí. Athénský námořní spolek, založený v roce 478/477 př. n. l., rozšířil athénský vliv po celém Egejském moři a athénské mince se staly základem mezinárodního obchodu. Peloponéská válka se Spartou (431-404 př. n. l.) však znamenala konec athénské hegemonie. Přestože město ztratilo politickou moc, kulturní a umělecký život pokračoval a athénské mince si udržely svou pověst i hodnotu.

Po bitvě u Chairóneie v roce 338 př. n. l. se Athény dostaly pod makedonskou nadvládu a později pod římskou správu. Římané město respektovali pro jeho kulturní význam a athénské mincovnictví pokračovalo až do pozdní antiky. Starověké dějiny Athén končí někdy v 6. století po Kristu, kdy se město stalo součástí Byzantské říše.

Numismatický význam a mincovní produkce

Athény se staly průkopníky antického mincovnictví a jejich mince patří k nejdůležitějším v dějinách numismatiky. První athénské mince se objevily kolem 510 př. n. l. a nahradily starší archaický typ. Nejvýznamnější byly stříbrné tetradrachmy o váze přibližně 17 gramů, které se razily podle attického standardu.

Klasický typ athénské tetradrachmy zobrazoval na líci hlavu bohyně Athény v korintské helmě a na rubu sovu - symbol bohyně a města, doplněný nápisem ΑΘΕ (Athénaion - patřící Athéňanům) a olivovou ratolestí. Tento motiv zůstal prakticky nezměněn po více než dva století, což z athénských tetrachem učinilo nejstabilnější měnu starověkého světa. V běžné řeči se jim říkalo glaukai (sovy), odtud pochází známé rčení "nosit sovy do Athén".

Athénské mince se těšily takové důvěře, že byly používány v obchodě po celém Středomoří, včetně měst, která byla s Athénami politicky nepřátelská. Kvalita stříbra z laurijských dolů a precizní ražba učinily z athénských mincí garant hodnoty. Tetradrachmy financovaly athénské stavební projekty, včetně Parthenónu, i vojenské kampaně během Peloponéské války.

Zajímavosti

• Athénská tetradrachma byla tak významná, že ji padělali i ve vzdálených regionech - nalezeny byly napodobení až v Indii a na Sibiři.
• Jedna tetradrachma představovala pro kvalifikovaného řemeslníka týdenní až desetidenní mzdu, takže měla skutečně vysokou kupní sílu.
• Motiv sovy z athénských mincí se používá dodnes - objevuje se na řeckých euro mincích nominálů 1 euro.
• Ve starověku sova nesymbolizovala moudrost, ale spíše neštěstí a smrt - teprve později se stala symbolem vědění.
• Athénské stříbrné doly v Lauriu byly tak bohaté, že město si mohlo dovolit vyplácet občanům měsíční příspěvky z důlních výnosů.