Báthoryové

Báthoryové byli uherský a polský šlechtický rod, který od 14. do 17. století patřil k nejmocnějším magnátským rodinám střední Evropy. Rod dal Polsku vynikající krále, Sedmihradsku knížata a Uhrám palatiny a vojevůdce. Pro numismatiku jsou Báthoryové významní ražbou kvalitních sedmihradských tolarů a polských trojáků s rodovými znaky, které dokumentují ekonomickou sílu rodu.

Historie

Rod Báthoryů pocházel z rodu Gutkeled usazeného v Uhrách od 11. století. Název získali podle vesnice Bátor v Szabolcké stolici, kterou vlastnili od 13. století. V roce 1325 získali od krále Karla Roberta z Anjou právo používat erb s třemi vlčími zuby, který se stal symbolem rodu. Rod se rozdělil na několik větví, z nichž nejvýznamnější byly somlajská a ecsedská. Báthoryové vlastnili rozsáhlé statky v severních Uhrách a Sedmihradsku.

Vzestup rodu začal ve 15. století, kdy se Báthoryové stali palatiny a vojvodové. Štěpán Báthory byl v letech 1471 až 1493 palatinem a porazil v roce 1479 Turky u Kenyérmeza, za což získal titul Velkého. Jeho synovec Štěpán VIII. se stal v roce 1533 sedmihradským vojvodou. Největší slávy dosáhl rod, když byl Štěpán Báthory v roce 1571 zvolen sedmihradským knížetem a v roce 1576 polským králem. Jeho desetiletá vláda patří k nejslavnějším obdobím polských dějin.

Štěpán Báthory jako polský král porazil Ivana IV. Hrozného ve válce o Livonsko a získal zpět Polock. Reformoval polskou armádu zavedením pěchoty vybrané podle vzoru janičářů. Plánoval křížovou výpravu proti Turkům a sjednocení východní Evropy pod polskou korunou. Jeho náhlá smrt v roce 1586 ukončila tyto ambiciózní plány. V Sedmihradsku vládli jeho příbuzní Zikmund, Kryštof a Gabriel jako knížata do roku 1613.

Nejtragičtější postavou rodu byla Alžběta Báthoryová, zvaná Čachtická paní, odsouzená v roce 1611 za vraždy mladých dívek. Ačkoliv moderní historici zpochybňují rozsah jejích zločinů, stala se symbolem krutosti. Rod vymřel po meči v roce 1680 smrtí Jiřího III. a po přeslici koncem 17. století. Báthoryovské dědictví v podobě hradů, uměleckých sbírek a kulturního vlivu přetrvalo v Uhrách a Polsku. Rod významně ovlivnil politický a kulturní vývoj střední Evropy.

Mincovnictví Báthoryů

Báthoryové razili mince především jako sedmihradská knížata a polský král. Štěpán Báthory jako polský král razil kvalitní stříbrné trojáky s královským portrétem a rodovým erbem se třemi vlčími zuby. Jeho groše a šelágy patřily k nejkvalitnějším polským mincím 16. století. Sedmihradští Báthoryové razili zlaté dukáty a stříbrné tolary s knížecím portrétem a sedmihradským znakem. Gabriel Báthory vydával prestižní vícenásobné dukáty.

Mincovny v Krakově, Gdaňsku a Nagybányi produkovaly báthoryovské ražby vysoké kvality. Mince nesly často heslo rodu a křesťanskou symboliku. Báthoryové podporovali mincovní reformy a zavedení jednotných standardů. Jejich mince dokumentují ekonomickou prosperitu Polska a Sedmihradska v 16. století. Technicky představovaly špičku dobového mincovnictví s detailními portréty a propracovanou heraldickou výzdobou. Báthoryovské mince jsou dnes ceněny sběrateli pro historickou a uměleckou hodnotu.

Zajímavosti

• Rodový znak tří vlčích zubů údajně symbolizoval tři vítězství nad Tatary
• Štěpán Báthory mluvil sedmi jazyky včetně turečtiny a latinské básně psal sám
• Alžběta Báthoryová byla nejbohatší ženou Uher s majetkem větším než královský
• Gabriel Báthory vlastnil sbírku 15 tisíc knih, největší soukromou knihovnu ve střední Evropě
• Polské trojáky Štěpána Báthoryho byly tak kvalitní, že je padělali v Prusku a Švédsku
• Hrad Čachtice, vězení Alžběty Báthoryové, je dodnes neobydlený a považovaný za prokletý