Bimetalismus
Bimetalismus je měnový systém, v němž jsou mírou hodnoty souběžně dva kovy, obvykle zlato a stříbro. Má dvě formy: dvojí měnu, kdy stát stanoví pevný poměr obou kovů, a paralelní měnu, kdy poměr určuje trh. Francie roku 1803 určila zákonem poměr hodnoty zlata ke stříbru 1 : 15,5.
| Kovy | zlato a stříbro |
|---|---|
| Formy | dvojí měna s pevným zákonným poměrem, paralelní měna s tržním poměrem |
| Francie | od 1803, poměr zlata ke stříbru 1 : 15,5 |
| Latinská mincovní unie | od 1865, poměr 1 : 15,5; volnou ražbu stříbra omezila 1874 a zastavila 1878 |
| USA | 1792, poměr 1 : 15; od 1834 poměr 1 : 16; bimetalismus fakticky opuštěn zákonem o ražbě mincí 1873 |
| Německo | zlatá měna zákony z 4. prosince 1871 a 9. července 1873 |
| Známý důsledek | kov podhodnocený zákonným poměrem mizí z oběhu (Greshamův zákon) |
Historie
Bimetalismus vznikl z praktické potřeby razit mince z obou drahých kovů zároveň: zlato se hodilo pro velké platby, stříbro pro běžný oběh. Stát, který razil z obou kovů, musel určit jejich vzájemný vztah. Buď ho stanovil zákonem, nebo ho ponechal trhu, který kurs určoval podle nabídky kovů.
Při dvojí měně stát určí, kolik jednotek stříbra odpovídá jednotce zlata. Při paralelní měně obíhají oba kovy, ale jejich poměr stanovený není a ceny se řídí tržním kursem. Pevný poměr zjednodušuje účtování, jakmile se však tržní poměr kovů posune, vyplatí se kov podhodnocený zákonem z oběhu stahovat – schovávat, vyvážet nebo přetavovat. V oběhu pak zůstane převážně druhý kov. Tento jev popisuje Greshamův zákon a kvůli němu část ekonomů považovala bimetalismus za vnitřně nestabilní.
Spojené státy stanovily zákonem o ražbě mincí z roku 1792 poměr zlata ke stříbru 1 : 15, roku 1834 ho posunuly na 1 : 16. Francie zavedla bimetalismus zákonem z roku 1803 s poměrem 1 : 15,5. Stejný poměr převzala Latinská mincovní unie, jejíž smlouva byla podepsána 23. prosince 1865 a členům dovolovala neomezenou volnou ražbu zlata i stříbra.
Od 70. let 19. století bimetalismus ustupoval zlatému standardu. Německo zavedlo zlatou měnu zákony z 4. prosince 1871 a 9. července 1873, Spojené státy bimetalismus fakticky opustily zákonem o ražbě mincí z roku 1873. Přebytek stříbra donutil Latinskou mincovní unii omezit roku 1874 jeho volnou ražbu a roku 1878 ji ukončit.
Pevný poměr a oběh mincí
Technickým jádrem bimetalismu je zákonný poměr mezi kovy a tomu odpovídající mincovní standardy: kolik gramů zlata má určitý nominál a kolik gramů stříbra má nominál stejné hodnoty. Systém funguje, dokud se zákonný poměr shoduje s tržním.
V plném bimetalismu jsou oba kovy neomezeně zákonným platidlem a oba se volně razí. Když jsou oba kovy zákonným platidlem, ale volně se razí jen jeden, mluví se o kulhavé měně; takovou podobu měl například německý systém po roce 1873, kdy stříbrné spolkové tolary zůstaly až do roku 1907 neomezeným zákonným platidlem v hodnotě 3 marek.
