Boleslav II.

Boleslav II. (†999), přezdívaný Pobožný, byl český kníže z rodu Přemyslovců vládnoucí v letech 972–999, který navázal na mincovní politiku svého otce Boleslava I. a významně rozvinul české mincovnictví. Za jeho vlády došlo k výraznému rozšíření ražby denárů, zvláště typů nesoucích nápis BOLEZLAVS DVX (kníže Boleslav), čímž upevnil ekonomickou sílu přemyslovského státu a podpořil rozvoj obchodu v českých zemích.

Historie

Boleslav II. nastoupil na český knížecí stolec po smrti svého otce Boleslava I. v roce 972. Jeho vláda představovala období relativní stability a prosperity přemyslovského státu, ačkoliv územní rozsah českého knížectví se oproti dobám jeho otce zmenšil. Zásadním úspěchem jeho vlády bylo založení pražského biskupství v roce 973, čímž Čechy získaly církevní nezávislost na bavorském Řeznu. Prvním biskupem se stal saský mnich Dětmar, po němž následoval svatý Vojtěch z rodu Slavníkovců. Kromě podpory církve věnoval Boleslav II. značnou pozornost i hospodářskému rozvoji země a mezinárodnímu obchodu. Právě tyto aspekty podpořil rozšířením mincovnictví, které zdědil po svém otci. K zásadnímu zlomu v jeho vládě došlo v roce 995, kdy byla zlikvidována konkurenční dynastie Slavníkovců na Libici, pravděpodobně s jeho souhlasem. Tím došlo k definitivnímu sjednocení českého území pod vládou Přemyslovců. Boleslav II. zemřel 7. února 999 a byl pohřben v bazilice sv. Jiří na Pražském hradě. Po jeho smrti následovalo období nestability mezi jeho syny.

Mincovnictví Boleslava II. představuje první velký rozkvět české ražby mincí. Zatímco za jeho otce Boleslava I. bylo raženo omezené množství denárů, za Boleslava II. došlo k výraznému zvýšení produkce a rozšíření typů mincí. Hlavním nominálním typem zůstal stříbrný denár, jehož hmotnost se pohybovala kolem 1,5 gramu. Většina denárů Boleslava II. nese na líci panovníkovo jméno v opisové legendě BOLEZLAVS DVX doplněné různými symboly – nejčastěji křížem, rukou Boží (dextera dei) nebo stylizovaným poprsím. Na rubové straně většiny mincí se objevuje motiv kaplice s opisem označujícím místo ražby, nejčastěji PRAGA CIVITAS (město Praha). Kromě pražské mincovny pravděpodobně fungovala i další mincovní dílna na Vyšehradě, kde byly raženy mince s opisem VVISSEGRAD. V pozdější fázi vlády Boleslava II. se ve značné míře objevují i tzv. ethelredské denáry, napodobující soudobé anglosaské mince krále Ethelreda II. Denáry Boleslava II. měly dobrou ryzost stříbra a staly se oblíbeným platidlem nejen v českých zemích, ale i v okolních regionech, kde byly nalezeny v mnoha pokladech spolu s německými, anglosaskými a arabskými mincemi.

Význam pro investory a sběratele

Denáry Boleslava II. patří mezi významné a vyhledávané sběratelské objekty. Na rozdíl od extrémně vzácných mincí jeho otce se zachovaly ve větším množství, což je činí dostupnějšími pro sběratele, ačkoliv stále jde o velmi cenné numismatické artefakty. Pro investory mají hodnotu jako stabilní a žádaná komodita, jejíž cena má dlouhodobě rostoucí tendenci. Zvláště cenné jsou dobře zachované exempláře s čitelným opisem a kvalitním vyobrazením, stejně jako vzácnější varianty denárů.

Příklady

Nejvýznamnější typy denárů Boleslava II.:

• Typ ruka/kaplice – s vyobrazením ruky Boží na líci a kaplice na rubu
• Typ kříž/kaplice – s rovnoramenným křížem na líci
• Ethelredský typ – napodobující anglosaské mince, s charakteristickým vyobrazením poprsí panovníka
• Vyšehradský typ – s opisem VVISSEGRAD na rubové straně

Zajímavosti

• V důsledku nálezu velkého pokladu denárů v Čistěvsi u Hradce Králové v roce 1896 se výrazně zvýšil počet známých exemplářů denárů Boleslava II. Poklad obsahoval přes 1000 mincí z období raného českého státu.
• Mincovnictví Boleslava II. a Slavníkovců (kteří také razili vlastní mince) je zajímavým dokladem duální mincovní autority na českém území před rokem 995.
• V roce 2001 vydala Česká národní banka zlatou pamětní minci v nominální hodnotě 10 000 Kč s motivem denáru Boleslava II. jako součást cyklu "Deset století architektury".
• Denáry z doby Boleslava II. byly nalezeny v pokladech až ve Skandinávii a východní Evropě, což dokládá jejich mezinárodní oběh a dobrou pověst českého stříbra v raně středověké Evropě.