Českobudějovická mincovna

Českobudějovická mincovna byla jihočeská mincovna fungující s přestávkami od 13. do 17. století v královském městě České Budějovice. Centrum ražby jihočeských grošů a brakteátů. Pro numismatiku je Českobudějovická mincovna významná jako regionální ražebna dokumentující ekonomický význam jižních Čech ve středověku.

Historie Českobudějovické mincovny

Českobudějovická mincovna vznikla krátce po založení města Přemyslem Otakarem II. v roce 1265. První ražby byly jihočeské brakteáty s motivem českého lva. Strategická poloha na obchodní cestě do Rakouska a bohatství z obchodu se solí předurčily význam města. Mincovní privilegium potvrdil Jan Lucemburský, který často zastavoval příjmy mincovny italským bankéřům.

Za vlády Karla IV. dosáhla mincovna rozkvětu. České Budějovice byly třetím největším městem království po Praze a Kutné Hoře. Ražba grošů s budějovickou značkou - růže nebo B - dokumentuje regionální autonomii. Husitské války přinesly přerušení - město zůstalo katolické, obléhané husity. Jan Žižka neúspěšně obléhal město 1420. Mincovna razila nouzové mince během obležení.

Jagellonská éra viděla obnovu ražby. Město získalo právo razit zlaté uherské dukáty pro jihočeský obchod. Ferdinand I. Habsburský centralizoval mincovnictví a v roce 1551 českobudějovickou mincovnu uzavřel. Stavovské povstání 1618 krátce obnovilo ražbu - mince Friedricha Falckého. Po Bílé hoře definitivní konec. Poslední pokusy o obnovu za třicetileté války neuspěly. Budova mincovny byla přestavěna na měšťanský dům.

Organizace a technologie

Mincovna sídlila poblíž náměstí v domě U Zlaté koruny. Jihočeský mincmistr podléhal královské komoře ale měl značnou autonomii. Italští odborníci z Benátek přinášeli technické inovace. Vodní hamr na Malši poháněl razící stroje od 15. století. Stříbro pocházelo z Rudolfova (Rudolfstadt) a dovozu z alpských dolů.

Kvalita budějovických ražeb byla vysoká, konkurovala kutnohorské produkci. Mincovní značky - pětilistá růže, písmeno B nebo CB. Roční produkce v dobrých letech dosahovala statisíců grošů. Export jihočeských mincí do Rakouska, Bavorska a Pasova. Technické vybavení odpovídalo standardu doby. Numismatická sbírka Jihočeského muzea dokumentuje místní produkci.

Zajímavosti

• České Budějovice byly jediné jihočeské město s právem razit zlaté mince
• Budějovická růže na mincích inspirovala městský znak používaný dodnes
• Jan Žižka prohlásil, že by raději dobyl Budějovice než Jeruzalém
• Mincovna razila falešné vídeňské feniky na příkaz Ferdinanda I.
• Poslední budějovický groš z roku 1620 patří k nejvzácnějším českým mincím
• V bývalé mincovně dnes sídlí restaurant U Zlaté koruny