Československá měnová reforma
Československá měnová reforma (1953) představuje radikální ekonomické opatření, které bylo provedeno 1. června 1953 komunistickým režimem v Československu. Tato reforma, připravovaná v přísném utajení, znamenala faktickou měnovou konfiskaci a drastické znehodnocení úspor obyvatelstva. Oficiálně byla prezentována jako opatření proti černému trhu a spekulantům, ve skutečnosti však šlo o způsob, jak vyřešit ekonomické problémy centrálně plánovaného hospodářství a financovat nákladnou industrializaci podle sovětského vzoru.
Historie
Kořeny měnové reformy sahají do poválečného období, kdy československá ekonomika čelila strukturálním problémům zhoršeným přechodem k centrálně plánovanému hospodářství po únoru 1948. Bezprostředním impulsem byla ekonomická krize počátku 50. let, způsobená neefektivní industrializací, zbrojením v období studené války a opuštěním tradičních trhů. Přípravy reformy probíhaly pod kódovým označením "Akce 50" za přísného utajení a s asistencí sovětských poradců. Hlavními architekty byli Jaromír Dolanský a Jaroslav Kabeš, přičemž rozhodující roli hráli sovětští ekonomičtí experti. Reforma byla oficiálně vyhlášena 30. května 1953, pouhé dva dny před jejím zahájením, prezidentem Antonínem Zápotockým, který ještě deset dní před tím veřejně popíral, že by se reforma chystala. Její provedení vyvolalo vlnu protestů, nejvýznamnější v Plzni, kde demonstrace přerostly v otevřené nepokoje potlačené armádou a bezpečnostními složkami. Tato reforma představovala jeden z nejvýznamnějších ekonomických zásahů komunistického režimu a zůstává symbolem jeho represivní povahy.
Technické provedení reformy spočívalo v zavedení nové československé koruny v poměru 5:1 ke staré měně, ale pouze pro velmi omezené množství hotovosti. Vklady v bankách a mzdy byly přepočteny v drasticky nevýhodných kurzech od 5:1 až po 50:1 podle výše částky. Každý občan mohl vyměnit v hotovosti pouze 300 starých korun v kurzu 5:1, zbytek hotovosti se měnil v kurzu 50:1. Úspory nad 50 000 Kčs byly zcela znehodnoceny. Současně byly zrušeny všechny vázané vklady z doby poválečné měnové reformy. Došlo také ke zrušení lístkového systému (přídělů) a zavedení jednotných maloobchodních cen, které však znamenaly výrazné zdražení základních potravin a zboží. Nové mince a bankovky byly vyrobeny v Sovětském svazu a tajně dopraveny do Československa před reformou. Designově nesly typické znaky socialistického realismu – bankovky zobrazovaly dělníky, rolníky a jiné pracující, mince pak státní znak a pěticípou hvězdu. Reforma vedla k faktickému zničení úspor středních vrstev a živnostníků a posílila ekonomickou kontrolu státu nad obyvatelstvem.
Význam pro investory a sběratele
Numismatické materiály spojené s měnovou reformou 1953 představují zajímavou sběratelskou oblast s rostoucím investičním potenciálem. Pro sběratele jsou atraktivní jak poslední emise měny z období před reformou, tak první série nových platidel z roku 1953. Zvláštní sběratelskou hodnotu mají kompletní sady nepoužitých bankovek a mincí v původním stavu. Zajímavé jsou také dobové dokumenty spojené s reformou – výměnné lístky, potvrzení o výměně a úřední tiskoviny. Investiční potenciál těchto předmětů roste s časem, neboť jde o hmotné doklady významné historické události s omezeným množstvím dochovaných exemplářů v dobrém stavu.
Příklady
Mezi významné numismatické památky československé měnové reformy 1953 patří:
- Bankovky první emise nové měny v hodnotách 1, 3, 5, 10, 25, 50 a 100 Kčs
- Kompletní sada mincí 1, 3, 5, 10, 25 haléřů a 1 a 3 Kčs z roku 1953
- Poslední vydání státovek a bankovek z období 1945–1953
- Dobové výměnné formuláře a potvrzení o provedení výměny peněz
- Pamětní mince vydané při pozdějších výročích reformy
Zajímavosti
- Přísně tajné přípravy reformy vešly ve známost pod kódovým označením "Akce 50", přičemž o jejím skutečném rozsahu vědělo jen několik nejvyšších představitelů státu.
- Prezident Antonín Zápotocký ještě 29. května 1953 v rozhlasovém projevu ujišťoval občany, že měna je pevná a žádná reforma nebude - o dva dny později byla reforma vyhlášena.
- V reakci na měnovou reformu vypukly největší protikomunistické protesty od únorového převratu, zejména v Plzni, kde musely zasahovat ozbrojené složky a armáda, což vedlo k několika obětem a stovkám zatčených.