Československá měnová reforma

Československá měnová reforma označuje několik zásadních monetárních změn v dějinách Československa, přičemž nejznámější a nejkontroverznější byla reforma z 1. června 1953, která drasticky znehodnotila úspory obyvatelstva výměnou v poměru až 50:1. Pro numismatiku představují tyto reformy klíčové mezníky, kdy zanikaly celé emisní řady mincí a bankovek a vznikaly nové měnové systémy s odlišnými parametry.

Historie

První významná reforma proběhla při vzniku Československa 1919 pod vedením ministra financí Aloise Rašína. Takzvaná "nostrifikace" spočívala v okolkování rakousko-uherských bankovek a jejich výměně za nové československé koruny v poměru 1:1. Současně bylo zadrženo 50% hotovosti jako nucená půjčka státu. Reforma úspěšně oddělila československou měnu od inflací postižených nástupnických států monarchie.

Během nacistické okupace 1939-1945 fungovaly paralelně dva měnové systémy - protektorátní koruna a slovenská koruna. Po osvobození provedla vláda Národní fronty měnovou reformu k 1. listopadu 1945. Výměnný poměr činil 1:1 pro částky do 500 korun na osobu, vyšší částky podléhaly progresivnímu zdanění. Okupační marky se vyměňovaly 10:1, slovenské koruny 1:1.

Nejradikálnější byla reforma 1. června 1953, připravovaná v absolutním utajení pod krycím názvem "Akce Mír". Prezident Antonín Zápotocký ji vyhlásil rozhlasem v neděli ráno s okamžitou platností. Občané mohli vyměnit pouze 300 starých korun v poměru 5:1, vklady a vyšší hotovost se měnily 50:1. Současně byly zrušeny potravinové lístky a sníženy maloobchodní ceny o 5-10%.

Reforma způsobila sociální šok a masové protesty, nejsilnější v Plzni, kde 1. června demonstrovalo přes 20 000 lidí. Armáda potlačila nepokoje, desítky účastníků byly odsouzeny k dlouholetým trestům. Celkově stát konfiskoval přes 80% peněžních úspor obyvatelstva v hodnotě 52 miliard předreformních korun. Nejvíce postiženi byli živnostníci, rolníci a střední třída.

Poslední reforma souvisela s federalizací 1968-1969, která však měla především technický charakter. Vydávaly se nové bankovky s česko-slovenským textem, mince zůstaly nezměněny. Ekonomická reforma Oty Šika počítala s konvertibilitou koruny, ale srpnová invaze 1968 tyto plány zmařila.

Po rozdělení Československa 1993 proběhla oddělení měn relativně hladce. Československé bankovky byly během víkendu 8.-9. února označeny kolky - v Česku modrými, na Slovensku zelenými. Definitivní výměna za národní měny proběhla do srpna 1993 v poměru 1:1. Na rozdíl od předchozích reforem nedošlo ke konfiskaci úspor.

Numismatické důsledky reforem

Každá reforma znamenala kompletní výměnu oběživa. Rašínova reforma 1919 stáhla z oběhu přes 8 miliard korun v rakousko-uherských bankovkách. Vznikly první československé mince - haléře z bronzu a koruny ze slitiny mědi a niklu. Design vytvořil Otakar Španiel, motivy čerpaly z národní symboliky.

Reforma 1953 zavedla nové mincovní nominály - 1, 3, 5, 10 a 25 haléřů, 1 korunu. Ideologické motivy nahradily státní symboliku - srp a kladivo, lipové listy, průmyslové motivy. Kvalita ražby byla nízká, používaly se levné slitiny hliníku. Staré mince se musely odevzdat do 10 dnů pod hrozbou trestu.

Z numismatického hlediska jsou předreformní emise vzácné, protože byly systematicky ničeny. Například protektorátní mince s českým lvem bez koruny jsou dnes raritami. Paradoxně některé komunistické ražby z roku 1953 mají vysokou sběratelskou hodnotu kvůli krátkému období oběhu a nízkým nákladům.

Zajímavosti

• Při reformě 1953 musel Státní statistický úřad přepracovat všechny ekonomické ukazatele zadávané - HDP klesl přepočtem o 83%
• Jediný, kdo věděl o reformě dopředu, byli tiskaři nových bankovek - pracovali 3 měsíce v uzavřeném areálu bez možnosti kontaktu s rodinou
• V Plzni vznikla během protestů 1953 provizorní revoluční vláda, která vydržela 6 hodin než ji rozehnaly tanky
• Československo bylo jedinou zemí východního bloku, která provedla tak drastickou konfiskační reformu - SSSR varoval před sociálními důsledky
• Kolkování bankovek 1993 stálo 1,2 miliardy korun, použilo se 150 milionů kolků vytištěných britskou firmou De La Rue