Čína

Čína je východoasijský stát existující v různých formách přes 4000 let, který se vyvinul z nejstarší nepřetržitě existující civilizace světa v současnou lidovou republiku s největší populací planety a druhou největší ekonomikou. Čína je v numismatice proslulá svými jedinečnými tvary starověkých mincí, císařskými mincemi s čtvercovými otvory a moderními yuany s motivy čínské kultury a přírody.

Historie

Čína vznikla kolem roku 2070 před Kristem dynastií Xia podle čínské tradice, ačkoliv archeologicky doložené jsou až dynastie Shang (1600-1046 před Kristem) a Zhou (1046-256 před Kristem). Čínská civilizace se vyvinula v úrodných údolích Žluté řeky a Yangtze, kde vzniklo intenzivní zemědělství založené na rýži a prososu umožňující vznik prvních čínských měst a státních formací.

Sjednocení Číny dokončil roku 221 před Kristem císař Qin Shi Huang, který porazil sedm znepřátelených států a vytvořil první čínské císařství. Zavedl jednotné zákony, měny, písmo a míry, nechal postavit Velkou čínskou zeď a vybudoval centralizovanou byrokracii. Ačkoliv dynastie Qin rychle padla, model centralizovaného císařství přetrval po další dva tisíce let jako základ čínské státnosti.

Dynastie Han (206 před Kristem - 220 po Kristu) konsolidovala čínské císařství a rozšířila jej na rozsáhlé území od Koreje po Střední Asii. Hanští císaři vybudovali Hedvábnou stezku spojující Čínu s Evropou, zavedli konfuciánskou státní ideologii a vytvořili systém úřednických zkoušek. Název "Han" se dodnes používá pro etnické Číňany tvořící 90 procent populace země.

Středověké dynastie Tang (618-907) a Song (960-1279) představovaly vrchol čínské kultury a technologického pokroku. Tang dynastie vytvořila kosmopolitní říši otevřenou cizím vlivům a obchodu, zatímco Song dynastie vynalezla tisk, papírové peníze, kompas a střelný prach. Čínské technologie a kultura ovlivňovaly celou východní Asii a prostřednictvím Hedvábné stezky i Evropu.

Dynastie Ming (1368-1644) obnovila čínskou nadvládu po svržení mongolské dynastie Yuan a vybudovala Zakázané město v Pekingu. Mingové podnikali v 15. století grandiózní námořní výpravy admirála Zheng Hea až do Afriky a Indie, ale poté se stáhli do izolace. Mingskou dynastii svrhli mandžuští Qingové (1644-1912), poslední čínská císařská dynastie.

Opiumové války (1839-1842, 1856-1860) s Británií a Francií ukončily čínskou izolaci a zahájily "století ponížení". Čína musela otevřít přístavy cizímu obchodu, postoupit Hong Kong a povolit nekontrolovaný dovoz opia. Boxerské povstání (1900) a další reformy se pokusily modernizovat císařství, ale neúspěšně.

Xinhaiská revoluce roku 1911 svrhla poslední císaře a vyhlásila Čínskou republiku pod vedením Sun Yat-sena. Následovalo období válečníků, japonské invaze a občanské války mezi nacionalisty (Kuomintang) a komunisty. Komunisté pod vedením Mao Zedonga zvítězili roku 1949 a vyhlásili Čínskou lidovou republiku, zatímco nacionalisté uprchli na Tchaj-wan.

Maova Čína (1949-1976) prošla radikálními sociálními experimenty včetně Velkého skoku vpřed (1958-1962) a Kulturní revoluce (1966-1976), které způsobily miliony obětí, ale také modernizovaly zaostalou zemi. Po Maově smrti zahájil Deng Xiaoping ekonomické reformy "socialismu s čínskými charakteristikami", které transformovaly Čínu v ekonomickou supervelmoc.

Současná Čína je druhou největší ekonomikou světa s rychlým hospodářským růstem, rostoucím mezinárodním vlivem a ambiciózními projekty jako iniciativa Nové hedvábné stezky. Komunistická strana si udržuje politický monopol, ale čínská společnost prošla zásadními změnami směrem k tržní ekonomice a modernímu způsobu života.

Čínské mincovnictví

Čínské mincovnictví má nejstarší tradici na světě sahající do 7. století před Kristem. Nejranější čínské mince měly tvar nožů a motýk (knife money, spade money) napodobujících skutečné nástroje používané k výměnným obchodům. Tyto bronzové mince se postupně standardizovaly a staly se prvním opravdovým mincovním systémem ve světové historii.

Císař Qin Shi Huang sjednotil čínské mincovnictví zavedením kulatých bronzových mincí se čtvercovými otvory uprostřed, které se staly charakteristickým rysem čínského mincovnictví na další dva tisíce let. Čtvercový otvor umožňoval navlékání mincí na šňůry pro snadný transport a počítání. Tento systém "cash" mincí se rozšířil po celé východní Asii.

Císařské dynastie razily mince s charakteristickými čínskými znaky označujícími dynastii a hodnotu mince. Tang dynastie zavedla zlaté a stříbrné mince vedle tradičních bronzových cash, zatímco Song dynastie vynalezla papírové peníze jako první na světě. Mingové a Qingové pokračovali v tradici bronzových mincí až do konce císařství roku 1912.

Moderní čínské mincovnictví začalo Čínskou republikou, která zavedla západní mincovní systémy místo tradičních cash mincí. Komunistická Čína vytvořila systém yuanu rozděleného na 100 fenů s motivy komunistických symbolů, čínské přírody a kultury. Současné čínské mince zobrazují květiny, budovy a národní symboly, zatímco Čína razí také oblíbené investiční mince včetně zlatých pand oceňovaných sběrateli po celém světě.

Zajímavosti

• Velká čínská zeď dlouhá přes 20 tisíc kilometrů je největším stavebním dílem lidstva a jediným umělým objektem viditelným z kosmického prostoru.
• Zakázané město v Pekingu obsahuje 9999 místností a bylo císařským sídlem 24 mingských a qingských císařů.
• Čínský kalendář založený na lunárním cyklu je nejstarším kalendářním systémem stále v používání s tradicí přes 4000 let.
• Teracotová armáda objevená roku 1974 obsahuje více než 8000 životních soch válečníků střežících hrob císaře Qin Shi Huanga.
• Čínské vynálezy včetně papíru, střelného prachu, kompasu a tisku zásadně ovlivnily světovou civilizaci.