Cornelia Salonina

Cornelia Salonina byla římská císařovna, manželka císaře Gallienuse a matka caesarů Valeriana mladšího a Salonina. Titul augusty nesla za Gallienovy vlády v letech 253–268. Její mince s opisem SALONINA AVG razily mincovny v Římě, Mediolanu, Siscii a Kolíně nad Rýnem i řecká města na východě.

Historie

O původu Cornelie Saloniny antické prameny nic spolehlivého neuvádějí. Za Gallienuse se provdala ještě před jeho nástupem na trůn. Roku 253 se stal císařem Gallienův otec Valerianus a syna přijal za spoluvládce; Salonina od té doby nesla titul augusty a s ním i čestný titul „matka vojenských táborů“.

Rodina doufala, že trůn zdědí její synové. Starší Valerianus mladší se stal caesarem, roku 258 však zemřel. Jeho místo zaujal mladší Saloninus, kterého roku 260 v obleženém Kolíně nad Rýnem zabili stoupenci uzurpátora Postuma. Ve stejném roce padl tchán Valerianus do perského zajetí a Gallienus vládl dál sám.

Spolu s manželem patřila k příznivcům novoplatónského filozofa Plótína. Gallienův oblouk v Římě nese věnování císaři a jeho „nejsvětější“ manželce Salonině. Roku 268 byl Gallienus zavražděn při obléhání Milána; o dalším osudu Saloniny prameny mlčí.

Mince Cornelie Saloniny

Katalog římských císařských ražeb RIC uvádí pro Saloninu přes 170 typů mincí. Lícní opis zní nejčastěji SALONINA AVG, na části ražeb CORNELIA SALONINA AVG. Hlavním nominálem je stříbrný antoninián, na kterém portrét císařovny spočívá na půlměsíci; razily se i zlaté aurey a bronzové sestercie, dupondia a asy.

Rubní strany zdůrazňují roli císařovny a matky: IVNO REGINA s Junonou, VENVS VICTRIX a VENVS GENETRIX, FECVNDITAS AVG nebo PIETAS AVGG se sedící Pietas obklopenou dětmi. Kolínská mincovna razila rub DEAE SEGETIAE s bohyní úrody v chrámu. Mediolanum vydalo za Gallienovy samostatné vlády antoniniány s opisem AVGVSTA IN PACE, na kterých sedí Salonina s olivovou ratolestí.

Vedle říšských ražeb razila mince se Saloninou i řecká města na východě říše, často s řeckou podobou jejího jména.