Valerián II.
Valerián II., v české literatuře také Valerianus mladší, byl nejstarší syn římského císaře Gallienuse a Cornelie Saloniny. V polovině 50. let 3. století se stal caesarem a určeným nástupcem, zemřel však mladý v Illyriku. Po smrti byl zbožštěn, jak připomínají mince s opisem DIVO VALERIANO CAES.
| Celé jméno | Publius Licinius Cornelius Valerianus |
|---|---|
| Rodiče | Gallienus a Cornelia Salonina |
| Děd | císař Valerianus |
| Bratr | Saloninus |
| Caesar | 255/256 |
| Úmrtí | 257/258, Illyrikum |
| Ražby | antoniniány, aurey, kvinary, sestercie, asy |
| Mincovny | Řím, galská mincovna (Lugdunum nebo Kolín nad Rýnem) |
Historie
Roku 253 se stal císařem Valerianus a za spoluvládce přijal svého syna Gallienuse. Aby rod zajistil nástupnictví, povýšil Gallienus svého nejstaršího syna Valeriána na caesara. Ten byl tehdy ještě dítětem a odešel do podunajských provincií, kde nad ním dohlížel místodržitel Ingenuus.
Mladý caesar zemřel v Illyriku na přelomu let 257 a 258. Okolnosti jeho smrti nejsou známé; Gallienus ji však pokládal za podezřelou a chtěl Ingenua sesadit, což uspíšilo jeho vzpouru. Novým caesarem se stal mladší bratr Saloninus, který zahynul roku 260 v Kolíně nad Rýnem.
Senát Valeriána po smrti prohlásil za božského, jeho památka však později upadla v zatracení.
Mince Valeriána II.
Za života nesl Valerián na mincích opisy VALERIANVS CAES, P LIC VALERIANVS CAES nebo P LIC COR VALERIANVS CAES. Nejčastějším nominálem je stříbrný antoninián. Půvabný rub IOVI CRESCENTI zobrazuje malého Jupitera sedícího na koze, obvyklé jsou také ruby PRINC IVVENT a PIETAS AVGG.
Po jeho smrti vyšly posmrtné ražby s opisy DIVO VALERIANO CAES a DIVO CAES VALERIANO. Na rubu nesou nápis CONSACRATIO nebo CONSECRATIO a výjevy spojené se zbožštěním – orla, který odnáší mladého prince do nebe, pohřební hranici nebo oltář.
Na mincích se jménem Valerianus se objevují oba Gallienovi synové. Saloninovy ražby mají v opisu zkratku SAL nebo SALON, posmrtné mince s opisem DIVO VALERIANO patří Valeriánovi II. Kromě Říma razila jeho mince galská mincovna, kterou katalogy připisují Lugdunu nebo Kolínu nad Rýnem.