Dalajláma

Dalajláma je titul nejvlivnějšího představitele školy gelug v tibetském buddhismu. Poprvé ho roku 1578 udělil mongolský Altan-chán Sönam Gjamcchovi. Od roku 1642 stáli dalajlámové v čele tibetské vlády. Současný, 14. dalajláma Tändzin Gjamccho žije od roku 1959 v exilu v Indii.

Význam titulu mongolsky dalaj = oceán, tibetsky láma = duchovní učitel
Udělení titulu 1578, Altan-chán Sönam Gjamcchovi (3. dalajláma)
Světská vláda nad Tibetem od roku 1642 (5. dalajláma Ngawang Lozang Gjamccho)
Současný dalajláma Tändzin Gjamccho, 14. v řadě, narozen 6. července 1935
Exil od roku 1959, Dharamsala (Indie)
Nobelova cena míru 1989 (14. dalajláma)
Mince vlády dalajlámů stříbrná tangka Gandän s nápisem „Palác Gandän je vítězný na všech stranách“

Historie

Řada dalajlámů se odvozuje od Gendünduba (1391–1474), žáka reformátora Congkhapy; titul prvního dalajlámy mu byl přiznán až zpětně. Samotný titul poprvé udělil roku 1578 mongolský vládce Altan-chán Sönam Gjamcchovi, který byl považován za převtělence Gendünduba a jeho nástupce Gendün Gjamccha. Slovo spojuje mongolské dalaj (oceán) s tibetským láma; volně se překládá jako „oceán moudrosti“.

Pátý dalajláma Ngawang Lozang Gjamccho byl roku 1642 s vojenskou pomocí mongolského Gušri-chána prohlášen vládcem Tibetu. Od té doby spojovali dalajlámové duchovní autoritu se světskou vládou. Tu ukončil vpád čínské armády roku 1950 a potlačené tibetské povstání roku 1959, po kterém 14. dalajláma Tändzin Gjamccho uprchl do Indie. Žije v Dharamsale, kde sídlí i tibetská exilová správa. Roku 1989 získal Nobelovu cenu míru a v roce 2011 se vzdal politické funkce.

Mince a bankovky vlády dalajlámů

Vlastní stříbrné mince razil Tibet poprvé v letech 1763–1764 podle nepálských vzorů; do té doby obíhaly hlavně tangky dovážené z Nepálu. Nejrozšířenější tibetskou mincí se stala stříbrná tangka Gandän, pojmenovaná podle paláce Gandän, sídla vlády dalajlámů. Na jedné straně nese osm buddhistických symbolů štěstí kolem lotosu, na druhé tibetský nápis Palác Gandän je vítězný na všech stranách.

Za 13. dalajlámy Thubtän Gjamccha (1895–1933) vydala tibetská vláda v lednu 1913 první bankovky, které nesly červenou pečeť jako znamení dalajlámovy autority. V letech 1918–1921 razila zlaté mince v hodnotě 20 srangů a od roku 1932 provozovala jedinou státní mincovnu se stroji dovezenými z Anglie a Britské Indie. Poslední tibetská stříbrná mince vznikla v letech 1953–1954; roku 1959 byla tibetská platidla stažena z oběhu a nahrazena čínskými bankovkami v jüanech.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet