Denominace

Denominace je měnová reforma, při níž dochází k snížení nominální hodnoty platidel v určitém poměru, nejčastěji škrtáním nul z bankovek a mincí. Tento proces se provádí po období hyperinflace nebo při zavádění nové měny, aby se obnovila praktická použitelnost peněžního systému a důvěra v národní měnu.

Historie

První dokumentovaná denominace proběhla ve starověkém Římě za císaře Diokleciána roku 301 n. l., kdy byly přepočítány všechny ceny v poměru 1:4 kvůli dlouhodobému znehodnocování denáru. Termín denominace však pochází až z moderní doby – z latinského de- (odstranění) a nominatio (pojmenování hodnoty).

Masové denominace začaly ve 20. století jako důsledek válek a hyperinflací. První velkou moderní denominací prošlo Sovětské Rusko roku 1922, kdy 10 000 starých rublů bylo vyměněno za 1 nový rubl. Následovala série denominací 1923 (100:1) a 1924 (50 000:1). Celkově tedy 1 rubl z roku 1924 odpovídal 50 miliardám předválečných rublů.

Nejdramatičtější denominace proběhla v Německu roku 1923 po hyperinflaci, kdy 1 bilion papírových marek byl vyměněn za 1 říšskou marku. Předcházely tomu bankovky s nominály až 100 bilionů marek. Podobně extrémní byla denominace v Maďarsku 1946, kde 400 000 kvadriliónů (4×10²⁹) pengő bylo vyměněno za 1 forint.

V československých dějinách proběhlo několik procesů blízkých denominaci. Roku 1919 při odluce od rakousko-uherské měny došlo k okolkování bankovek a faktickému snížení hodnoty. Nejbližší skutečné denominaci byla měnová reforma 1953, kdy se vyměňovalo v poměrech 5:1 (vázané vklady), 50:1 (volné prostředky) až 300:1 (hotovost nad limit). Technicky však šlo o konfiskační reformu, ne klasickou denominaci.

Řecko provedlo denominaci roku 1944 v poměru 50 miliard:1 po německé okupaci. Polsko denominovalo zlotý roku 1950 (100:1) a znovu 1995 (10 000:1). Jugoslávie držela rekord v počtu denominací – šest mezi lety 1966–1994, celkově škrtla 27 nul. Poslední jugoslávský dinár z roku 1994 se rovnal 1,3×10²⁷ dinárů z roku 1966.

V 21. století úspěšně denominovaly Turecko (2005, 1 000 000:1), Rumunsko (2005, 10 000:1) a Bělorusko (2016, 10 000:1). Naopak Zimbabwe muselo mezi 2006–2009 provést čtyři denominace a nakonec vlastní měnu zcela opustilo. Venezuela denominovala bolívar roku 2018 (100 000:1) a znovu 2021 (1 000 000:1), celkem tedy škrtla 14 nul za tři roky.

Proces a důsledky denominace

Denominace vyžaduje pečlivou přípravu trvající měsíce až roky. Nejprve se stanoví konverzní poměr – obvykle mocnina deseti pro snadný přepočet. Typické jsou poměry 100:1, 1000:1 nebo 10 000:1. Čím vyšší inflace předcházela, tím větší poměr je nutný. Musí se vyrobit nové bankovky a mince, přecenit všechny ceny, platy, důchody, úspory a dluhy.

Kritická je duální cirkulace – období, kdy obíhají staré i nové peníze současně. Obvykle trvá 2–6 měsíců. Obchody musí uvádět ceny v obou měnách, bankomaty vydávat obě denominace. Psychologicky důležité je, aby nové ceny nevypadaly příliš nízké – proto Turecko zvolilo poměr 1 000 000:1, ne 10 000 000:1, aby chleba stál 1 liru, ne 0,1 liry.

Úspěšná denominace vyžaduje stabilní ekonomiku. Pokud inflace pokračuje, nové nominály se rychle znehodnotí. Proto musí denominaci předcházet protiinflační opatření – vyvážený rozpočet, nezávislá centrální banka, důvěryhodná měnová politika. Denominace sama inflaci nezastaví, pouze technicky upraví číselné hodnoty.

Náklady denominace jsou značné – tisk nových platidel, výměna bankomatů, přeprogramování systémů, vzdělávací kampaně. Turecko vynaložilo 0,5 miliardy dolarů, ale psychologický efekt "normálních" cen podpořil ekonomický růst. Naopak neúspěšná denominace může vyvolat paniku, útěk od domácí měny a prohloubení krize.

Zajímavosti

• Největší denominaci v historii provedla Zimbabwská republika roku 2009 – škrtla 25 nul, když 10²⁵ starých dolarů = 1 nový dolar
• Sovětský svaz plánoval tajnou denominaci roku 1991 výměnou 50 a 100rublových bankovek, ale Michail Gorbačov ji tři dny předem prozradil v televizi
• Severní Korea provedla roku 2009 konfiskační denominaci 100:1 s limitem výměny 500 000 wonů, což zruinovalo soukromé obchodníky
• Argentina zvažuje denominaci od roku 2001, ale zatím vždy ustoupila – peso by muselo škrtnout minimálně 3 nuly
• Evropská centrální banka má tajný plán denominace eura v případě hyperinflace – kódové označení "Project Phoenix"