Deventerská mincovna
Deventerská mincovna byla mincovna v nizozemském Deventeru, doložená od vlády Oty III. (983–1002) a činná v různých podobách až do roku 1708. Razila pro římsko-německé krále, od roku 1046 pro utrechtské biskupy, později pro město a v letech 1538–1588 i společné mince měst Deventeru, Kampenu a Zwolle.
| Počátek ražby | konec 10. století, královské ražby Oty III. (983–1002) |
|---|---|
| Emitenti | římsko-němečtí panovníci, od 1046 utrechtští biskupové, od konce 15. století město |
| Společná ražba tří měst | 1538–1588 s městy Kampen a Zwolle, opis MONETA NOVA TRIVM CIVITATVM IMPERIALIVM |
| Znak Deventeru na mincích tří měst | korunovaný orel |
| Konec ražby | 1708, poslední městská mince |
Historie
Deventer leží na řece IJssel a už od raného středověku patřil k významným obchodním centrům severovýchodního Nizozemí. Mince zde byly platebním prostředkem pro trh i nástrojem moci, protože jejich váhu a ryzost určovala vládnoucí autorita.
Nejstarší doložené deventerské ražby pocházejí z doby krále Oty III. (983–1002). Šlo o královskou mincovnu, nikoli o mincování podle přání města: na drobných stříbrných denárech stojí jméno panovníka a na rubu jméno Deventeru. Ražba pokračovala i za Jindřicha II. (1002–1024).
Zásadní změna nastala v roce 1046, kdy král Jindřich III. daroval Deventer spolu s hrabstvím v Hamalandu utrechtskému biskupovi Bernoldovi. Spolu s městem přešlo na biskupy i mincovní právo; denáry biskupa Bernolda z deventerské mincovny se datují do let 1046–1054.
V pozdním středověku se Deventer prosadil jako samosprávné město s vlastní mincí. Roku 1479 uzavřel Deventer s Kampenem a Groningenem dohodu o ražbě mincí stejné hodnoty a podobného vzhledu, roku 1488 k ní přistoupilo i Zwolle. Města tím reagovala na znehodnocování mincí v Nizozemí, které narušovalo platební styk.
Z numismatického hlediska je nejdůležitější etapa společné ražby „tří měst“ Deventeru, Kampenu a Zwolle, známá jako Driestedenmuntslag, z let 1538–1588. Města se v ní opírala o svá říšská privilegia a dodržovala pravidla říšských sněmů, zejména říšský mincovní řád (Reichsmünzordnung), aby jejich mince byly přijímány i v sousedních zemích říše.
V rámci tohoto svazku se razilo zlato i stříbro a mince nesly jména císařů, například Karla V., Maxmiliána II. či Rudolfa II. Až do roku 1583 se razilo výhradně v Deventeru; válečné události vedly roku 1583 k přesunu společného mincovního domu do Kampenu. Po dobytí Deventeru španělskými vojsky v roce 1587 se spolupráce rozpadla a roku 1588 společná ražba skončila; jednotlivá města si o několik let později otevřela vlastní mincovny.
Vlastní deventerská městská mincovna pak razila až do počátku 18. století. Poslední deventerské mince, například dvoustuivery, nesou letopočet 1708.
Ražby, znaky a určování mincí
Deventerské ražby se v čase výrazně proměňovaly, a proto se při určování nejprve stanovuje období. Nejstarší středověké mince jsou drobné stříbrné denáry a určuje je především opis se jménem panovníka a názvem města. U biskupské fáze po roce 1046 je klíčová identifikace osoby biskupa a porovnání stylu a opisu s katalogovými typy.
U ražeb tří měst (Driestedenmuntslag) je typickým poznávacím znakem rubová strana se třemi městskými štíty: Deventer s korunovaným orlem, Kampen s hradem se třemi věžemi a branou a Zwolle s křížem. Na mincích se objevuje také latinský opis MONETA NOVA TRIVM CIVITATVM IMPERIALIVM, tedy „nová mince tří říšských měst“. Protože se až do roku 1583 razilo výhradně v Deventeru, pocházejí mince tohoto svazku z let 1538–1583 z deventerského mincovního domu.
