Džibutská mincovna
Džibutská mincovna není fyzická mincovna, ale označení pro mince Džibutské republiky, které se razí v zahraničí. Oběžné mince džibutského franku dodává pařížská Monnaie de Paris, sběratelské emise vznikají v mincovnách v Německu, Kanadě či Číně. Se jménem Džibutska se mince razí od nezávislosti v roce 1977.
| Měna | džibutský frank (od 1949) |
|---|---|
| Vazba | na americký dolar, od 1973 kurz 177,721 franku za dolar |
| První mince pro území | 1948, se jménem Francouzského Somálska |
| Nezávislost | 27. června 1977 |
| Oběžné mince | Monnaie de Paris |
| Část sběratelských ražeb | B. H. Mayer, Karlsfeld (Německo); Královská kanadská mincovna |
Charakteristika džibutského mincovnictví
Džibutsko nemá vlastní mincovnu a všechny národní mince se razí v zahraničí. Oběžné mince vyrábí pařížská mincovna Monnaie de Paris, sběratelské ražby různé zahraniční mincovny – například soukromá B. H. Mayer v Karlsfeldu u Mnichova nebo Královská kanadská mincovna.
První mince určené přímo pro Džibutsko vyšly roku 1948 se jménem Francouzského Somálska (Côte française des Somalis), po přejmenování území roku 1967 nesly jméno Francouzského území Afarů a Isů. Džibutský frank vznikl roku 1949 navázáním na americký dolar a po nezávislosti v roce 1977 zůstal národní měnou; od roku 1973 drží kurz 177,721 franku za dolar. Roku 1989 nahradila bankovku 500 franků mince stejné hodnoty.
Významné emise a témata
Mezi džibutské sběratelské mince patří série Tvary Afriky (2018) – stříbrné unce ryzosti 999/1000 s lvem, slonem a žirafou, každá v nákladu 7 500 kusů. Opakovaně se objevuje téma starověkého Egypta: maska Tutanchamona (2022), busta Nefertiti (2023) nebo sada tří stříbrných mincí ve tvaru pyramid v Gíze (2025).
