Falc
Falc, německy Pfalz, bylo historické území Svaté říše římské a jedno z nejmocnějších kurfiřtství, jehož mincovny v Heidelbergu, Mannheimu a Ambergu razily zlatníky, tolary a krejcary. Falcké mincovnictví významně ovlivnilo vývoj jihoněmeckého měnového systému a falčtí kurfiřti patřili mezi nejvlivnější vydavatele mincí v říši.
Historie
Falc získala mincovní právo již ve dvanáctém století a první mince razili falčtí pfalcgrabí v Heidelbergu. Od roku 1214, kdy se rod Wittelsbachů stal dědičnými vládci Falce, začalo systematické budování mincovního systému. Ve čtrnáctém století získali falčtí vládci hodnost kurfiřtů a s ní i právo razit zlaté mince. První falcké zlatníky byly raženy podle rýnského vzoru ve spolupráci s kolínskými a trevírskými arcibiskupy. Heidelberská mincovna se stala centrem produkce kvalitních zlatých a stříbrných mincí pro jihoněmecký prostor.
Rozdělení Falce na několik linií v patnáctém století vedlo ke vzniku dalších mincoven. Horní Falc se sídlem v Ambergu razila vlastní mince s využitím stříbra z českých dolů. Dolní Falc pokračovala v ražbě v Heidelbergu a později v Mannheimu. Falcké tolary šestnáctého století patřily mezi nejkvalitnější německé ražby své doby, často s portréty kurfiřtů a náboženskými motivy. Během reformace se Falc stala kalvínským územím, což se projevilo i na mincích absencí zobrazení svatých.
Třicetiletá válka těžce postihla falcké země a mincovny byly několikrát vypleněny. Po válce se centrum falckého mincovnictví přesunulo do Mannheimu, kde kurfiřt Karel Filip vybudoval moderní mincovnu. V osmnáctém století falcké mincovny razily podle konvenční měnové soustavy konvenční tolary a dukáty. Kurfiřt Karel Teodor, který vládl také v Bavorsku, sjednotil mincovní systém obou zemí. Po jeho smrti v roce 1799 Falc připadla Bavorsku a samostatné falcké mincovnictví skončilo. Mincovna v Ambergu však pokračovala v činnosti jako bavorská pobočka až do devatenáctého století.
Mincovní centra Rýnska a Horní Falce
Falc byla klíčovým hráčem v německém mincovnictví díky své strategické poloze a politickému vlivu kurfiřtů. Heidelberská mincovna kontrolovala ražbu pro celé střední Porýní a její mince byly uznávanou měnou v obchodě na Rýně. Amberská mincovna v Horní Falci těžila z blízkosti českých stříbrných dolů a obchodních cest do Norimberka a Řezna. Falcké mincovny byly známé přísnou kontrolou kvality a dodržováním mincovních standardů.
Technologicky patřily falcké mincovny k pokrokovým zařízením své doby. Mannheimská mincovna jako jedna z prvních v Německu používala parní stroje pro pohon razicích lisů. Falčtí rytci vytvářeli umělecky hodnotná razidla, zejména pro reprezentativní tolary s portréty kurfiřtů. Mincovny také razily pamětní mince k významným událostem, jako byly kurfiřtské svatby nebo vojenská vítězství.
Zajímavosti
- Kurfiřt Fridrich V., zimní král český, nechal v Heidelbergu razit tolary s českým lvem
- Falcká mincovna v Ambergu razila speciální obléhací mince během třicetileté války ze střešní mědi
- V Mannheimu byla vyražena největší falcká zlatá mince o váze 10 dukátů k svatbě kurfiřta
- Heidelberský hrad ukrýval mincovní poklad 30 tisíc tolarů, nalezený až v roce 1845
- Poslední falcký kurfiřt Maxmilián Josef se stal prvním bavorským králem a spojil obě mincovní tradice