Faustina II.

Faustina II. (mladší) (130-175) byla římská císařovna, dcera Antonina Pia a Faustiny starší, manželka císaře Marka Aurelia a matka budoucího císaře Commoda, která se proslavila svou krásou, kontroverzními milostným aférami a vlivem na říšskou politiku. Faustina mladší je v numismatice významná díky rozsáhlé produkci mincí s jejími portréty a alegorickými motivy, které dokumentují její postavení jako nejdůležitější ženské figury antonínské dynastie.

Historie

Annia Galeria Faustina se narodila kolem roku 130 jako dcera císaře Antonina Pia a Faustiny starší. Vyrůstala v císařském paláci obklopena luxusem a nejvyšší kvalitou vzdělání dostupnou ženám své doby. Po smrti matky roku 141 se stala nejdůležitější ženskou postavou císařského dvora a byla připravována na dynastický sňatek, který by zajistil pokračování antonínské linie.

Sňatek s Markem Aureliem roku 145 byl dynastickým spojenectvím naplánovaným už císařem Hadriánem při adopci Antonina Pia. Marcus Aurelius byl Antoninův adoptivní syn a určený následník, takže manželství zajišťovalo pokračování dynastické legitimity. Ačkoliv sňatek byl původně politický, stal se podle všech známek osobně šťastným s mnoha dětmi.

Jako císařovna (161-175) Faustina reprezentovala antonínskou dynastii v době jejího vrcholu pod vládou filozofa-císaře. Doprovázela Marka Aurelia během jeho dlouhých vojenských kampaní na Dunaji proti germánským kmenům a získala si pověst odvážné a oddané manželky. Vojáci ji přezdívali "matka táborů" (mater castrorum) za její péči o raněné a podporu armády.

Mateřství dominovalo Faustinině roli jako císařovny. Porodila nejméně třináct dětí, z nichž se dospělosti dožilo jen několik, včetně budoucího císaře Commoda a dcery Lucilly. Vysoká kojenecká úmrtnost byla běžná i v císařských rodinách, ale Faustininy opakované porody a ztráty dětí ovlivnily její zdraví a možná i psychiku.

Skandály a pomluvy provázely Faustinu po celou dospělost. Současníci ji obviňovali z četných milenců včetně gladiátorů a senátorů, přičemž někteří historici tvrdili, že Commodus nebyl Markovým synem. Tyto pomluvy mohly být motivovány politicky, protože silná císařovna vždy vyvolávala kontroverze v patriarchální římské společnosti.

Ekonomický vliv Faustiny byl značný díky obrovskému osobnímu majetku zděděnému po matce a dědictví od Antonina Pia. Vlastnila pozemky po celé říši a financovala veřejné stavby, chrámy a charitativní projekty. Její cihlárny a keramické dílny dodávaly materiál pro stavební projekty v Římě a ženské lázně nesoucí její jméno sloužily římským ženám po staletí.

Smrt Faustiny roku 175 v podnoží pohoří Taurus v Malé Asii během Markova východního tažení vyvolala šok po celé říši. Oficiální příčina smrti není známa, ale spekulace zahrnovaly nemoc, sebevraždu kvůli politickému skandálu nebo dokonce vraždu na Markův příkaz. Marcus Aurelius projevil hluboký zármutek a požádal senát o její zbožštění.

Kult zbožštěné Faustiny se rychle rozšířil a Marcus založil na místě její smrti město Faustinoupolis na její památku. Senát schválil zbožštění jednomyslně a Faustina se stala Diva Faustina Maior (starší božská Faustina, aby se odlišila od své zbožštěné matky). Její kult přetrval až do konce antiky jako součást císařského náboženství.

Dědictví Faustiny mladší je složité - byla současně obdivovanou císařovnou a kontroverzní postavou, jejíž syn Commodus téměř zničil antonínské dědictví. Její život ilustruje paradoxy ženské moci v římské říši, kde císařovny měly značný vliv, ale byly vystaveny neustálé kritice a pomluvcné kampani.

Faustina mladší v numismatice

Mince Faustiny mladší tvoří jednu z nejrozsáhlejších emisí císařovských mincí věnovaných ženě v římských dějinách. Portréty dokumentují její vývoj od mladé nevěsty kolem roku 145 po zralou císařovnu v 70. letech 2. století. Charakteristické jsou elaborované vlasové úpravy typické pro antonínskou dobu - složité drdoly, splétané copánky a bohaté ozdoby odrážející módu vrcholného císařství.

Životní emise (145-175) zobrazují Faustinu v různých rolích - jako manželku Marka Aurelia, matku cesarských dětí a mater castrorum podporující armádu. Časté jsou motivy CONCORDIA (svornost) s rukopodáním, FECVNDITAS (plodnost) s dětmi a FELICITAS (štěstí) s kadukeem. Tyto nápisy propagují antonínské hodnoty rodinné harmonie a císařské prosperity.

Posmrtné mince (175-180) oslavují zbožštěnou Faustinu s motivy CONSECRATIO (zbožštění) zobrazujícími orla nebo pohřební hranici. AETERNITAS (věčnost) s globem a hvězdami, SIDERIBVS RECEPTA (přijata mezi hvězdy) a DIVA FAVSTINA PIA (božská Faustina Zbožná) dokumentují její transformaci z pozemské císařovny v nebeskou ochránkyni.

Kvalita Faustininých mincí dosahuje vrcholu římského mincovního umění s použitím nejlepších rytců a materiálů. Zlaté aurei a stříbrné denáry se vyznačují precizními portréty zachycujícími jemné detaily obličeje a elaborate vlasových úprav. Regionální mince z východních provincií často zobrazují lokální varianty jejího kultu s řeckými nápisy a orientálními symboly.

Zajímavosti

• Třináct dětí porodila s Markem Aureliem, ale jen málo se dožilo dospělosti kvůli vysoké kojenecké úmrtnosti.
• Mater castrorum - jediný titul udělený římské císařovně za služby armádě během vojenských kampaní.
• Faustinoupolis - město založené Markem Aureliem na místě její smrti v Malé Asii existuje dodnes jako Halala v Turecku.
• Cihlárny Faustiny - její cihlárny zásobovaly Řím stavebním materiálem a razítka "EX FIGLINIS FAVSTINIANIS" se našly po celé Itálii.
• Kontroverzní mateřství - pomluvy o Commodově skutečném otcovi provázejí historické hodnocení této císařovny dodnes.