Ferdinand V.

Ferdinand V. byl rakouský císař a poslední korunovaný český král z dynastie Habsbursko-Lotrinské, který vládl v letech 1835–1848. Přezdívaný "Dobrotivý" pro svou laskavou povahu, fakticky však nevládl kvůli zdravotním problémům. Jeho mince představují zajímavé období předrevoluční doby a revolučního roku 1848, kdy došlo k unikátním ražbám ve válečných podmínkách.

Historie

Ferdinand se narodil 19. dubna 1793 ve Vídni jako nejstarší syn císaře Františka I. a Marie Terezy Neapolsko-Sicilské. Celým jménem Ferdinand Karel Leopold Josef František Marcelin trpěl od dětství epileptickými záchvaty způsobenými porodním traumatem a rachitidou. Navzdory zdravotním problémům byl inteligentní - ovládal pět jazyků (němčinu, francouzštinu, italštinu, maďarštinu a latinu), hrál na klavír a trubku, zabýval se botanikou a technikou. V roce 1830 byl korunován na uherského krále v Prešpurku, kde promluvil k poddaným maďarsky - byl tak po Marii Terezii druhým a posledním králem, který při korunovaci hovořil v jazyce svých poddaných. Po smrti otce v roce 1835 nastoupil na trůn a 7. září 1836 se nechal korunovat na českého krále v pražské katedrále svatého Víta jako poslední korunovaný český král v dějinách. Prakticky však nevládl - jeho otec před smrtí svěřil moc kancléři Metternichovi a státní radě v čele s arcivévodou Ludvíkem. Rozpory mezi Metternichem a českým hrabětem Františkem Antonínem Kolovratem vedly k politické krizi. V roce 1848 propukla revoluce a Ferdinand byl 2. prosince donucen abdikovat v olomouckém arcibiskupském paláci ve prospěch synovce Františka Josefa I.

Mincovnictví za Ferdinanda V. pokračovalo v tradicích zavedených jeho otcem, ale přineslo také několik významných novinek. Hlavní mincovny ve Vídni (A), Kremnici (B), Praze (C) a dalších městech vyráběly standardní škálu nominálů od měděných krejcarů po zlaté čtyřdukáty. Charakteristické jsou tolary s císařským portrétem a tituly FERD. I. D.G. AVSTR. IMP. HVNG. BOH. R. Pro italské državy se razily speciální sovránky (sovrany) a půlsovránky. Revoliční rok 1848 přinesl unikátní ražby označené G.M. (pravděpodobně Gubernium Militare), které vznikaly ve válečných podmínkách během povstání v Lombardii a Benátsku. Tyto mince jsou dnes mimořádně vzácné. Kvalita ražby zůstávala vysoká, zlato mělo ryzost 986/1000 a stříbro 833/1000. Hranové nápisy pokračovaly v motto "RECTA TVERI" (Právo chránit). Ferdinandův portrét na mincích ukazuje jemné rysy s charakteristickými habsburskými prvky, ale bez typického vystupujícího spodního rtu předchozích panovníků.

Význam pro investory a sběratele

Mince Ferdinanda V. jsou velmi zajímavé pro sběratele díky své historické hodnotě a rozmanitosti. Představují přelomové období mezi stabilitou Metternichova systému a revolucí 1848. Revoluční ražby z roku 1848, zejména s označením G.M., patří mezi nejzajímavější a nejcennější kusy habsburské numismatiky.

Příklady

Mezi nejznámější patří tolar z roku 1841 s klasickým císařským portrétem, zlatý čtyřdukát z roku 1837 razený ve Vídni, sovráno pro Lombardsko-Benátsko z roku 1841, nebo revoluční zlatník 1848 G.M. Zajímavé jsou také půltolary (zvané také guldeny) a pamětní žetony ke korunovaci.

Zajímavosti

• Ferdinand byl velmi oblíben mezi Pražany, kteří ho vídali na procházkách po dnešní Národní třídě, kde rozdával dětem bonbony a chudým almužnu.
• Praze věnoval během svého života úctyhodných 450 000 zlatých na různé účely, což představovalo víc než desetiletý plat kvalifikovaného řemeslníka.
• Revoluční mince z roku 1848 s označením G.M. vznikaly za dramatických okolností během povstání a dnes patří mezi nejcennější habsburské ražby.
• Při abdikaci řekl svému nástupci Františku Josefovi: "Buď hodný, rádo se stalo" a pohladil ho po hlavě - gesto, které charakterizovalo jeho laskavou povahu.