František I. Štěpán Lotrinský

František I. Štěpán Lotrinský (1708–1765) byl císař Svaté říše římské, lotrinský vévoda a manžel Marie Terezie, s níž založil habsbursko-lotrinskou dynastii. Jeho mince představují přechod od barokního k rokokovému stylu a jsou relativně vzácné, protože jako spoluvládce vystupoval většinou ve stínu své energické manželky, která držela dědičné země habsburské monarchie.

Historie

František Štěpán se narodil 8. prosince 1708 v Nancy jako syn lotrinského vévody Leopolda Josefa. Jeho osud se dramaticky změnil roku 1736, kdy se oženil s rakouskou arcivévodkyní Marií Terezií, dědičkou habsburských zemí. Jako podmínku sňatku musel vyměnit své rodné Lotrinské vévodství za Toskánské velkovévodství, což bylo součástí evropské mocenské rovnováhy po válce o polské dědictví.

Po smrti císaře Karla VII. Bavorského byl František Štěpán 13. září 1745 zvolen císařem Svaté říše římské jako František I. Jeho volba byla diplomatickým triumfem Marie Terezie, která jako žena nemohla být císařovnou z vlastního práva. Korunovace ve Frankfurtu proběhla s nebývalou pompou a byla zvěčněna sérií pamětních medailí, které patří k vrcholům barokního medailérství.

Jako císař měl František I. především reprezentativní roli, zatímco skutečnou moc vykonávala Marie Terezie v dědičných zemích. František se věnoval především ekonomickým a finančním záležitostem. Byl vynikajícím hospodářem, který významně rozmnožil habsburský majetek. Jeho investice do manufaktur, dolů a obchodu položily základy pozdější průmyslové revoluce v monarchii.

V oblasti mincovnictví František I. podporoval modernizaci mincoven a zavedení konvenční měny roku 1750 (formálně vyhlášené 1753). Tato reforma sjednotila chaotický měnový systém habsburských zemí a stanovila pevný poměr mezi zlatem a stříbrem. Nový konvenční tolar obsahující 23,39 g stříbra se stal základní měnovou jednotkou monarchie na dalších sto let.

František I. inicioval ražbu prestižních souprávných dukátů s dvojportrétem císařského páru, které se staly symbolem habsbursko-lotrinské dynastie. Tyto mince s vyobrazením Františka a Marie Terezie vis-à-vis (tváří v tvář) patří k nejikoničtějším ražbám 18. století a jsou velmi ceněné sběrateli.

Jeho náhlá smrt 18. srpna 1765 v Innsbrucku během svatby syna Leopolda znamenala konec epochy. Marie Terezie, zdrcená ztrátou milovaného manžela, již nikdy nesundala vdovské šaty. Na paměť Františka nechala razit série pamětních mincí a medailí, které zobrazovaly císaře s nápisem FRANCISCVS I. ROM. IMP. VIXIT ANN. LVI (žil 56 let).

Mincovní produkce a charakteristika

Mince Františka I. Štěpána lze rozdělit na tři kategorie: ražby jako toskánský velkovévoda (1737-1745), jako císař Svaté říše římské (1745-1765) a společné ražby s Marií Terezií. Nejvzácnější jsou toskánské ražby, zejména zlaté ruspony a stříbrné francescony s velkovévodským erbem.

Císařské mince nesou portrét Františka s vavřínovým věncem a latinský opis FRANCISCVS D.G. ROM. IMP. S.A. (z Boží milosti římský císař, vždy vznešený). Na reversu je říšský orel s habsbursko-lotrinským erbem na prsou. Kvalita ražby je mimořádná, s jemným detailním zpracováním vlasů a oděvu v rokokovém stylu.

Technicky nejvyspělejší byly ražby z vídeňské mincovny, kde působil vynikající medailér Anton Matthias Domanöck. Jeho portréty Františka I. vynikají realistickým zpracováním a elegancí. Mincovny v Praze, Kremnici a Štýrském Hradci produkovaly regionální varianty s místními specifiky.

Zlaté nominály zahrnovaly dukáty, dvojdukáty a vzácné vícedukáty až do desetidukátů. Stříbrné mince představovaly tolary, půltolary, čtvrttolary a drobné krejcarové ražby. Zvláštní kategorii tvoří říšské mince ražené z císařského práva ve Frankfurtu a Norimberku.

Zajímavosti

• František I. Štěpán byl jediným lotrinským vévodou, který se stal císařem Svaté říše římské
• Jeho korunovační desetidukát z roku 1745 patří k nejdražším habsburským mincím, poslední kus se prodal za 850 000 eur
• František vlastnil alchymistickou laboratoř ve Vídni, kde experimentoval s transmutací kovů – ironicky se stal bohatým díky reálným investicím
• Souprávné dukáty s Marií Terezií se razily ještě 15 let po jeho smrti s původním letopočtem 1765
• Jeho syn Josef II. nechal po otcově smrti razit pamětní tolar s nápisem „Nejlepšímu otci osiřelé děti"
• František I. založil císařskou přírodovědeckou sbírku, kde byla uložena i numismatická kolekce čítající 30 000 mincí