Fridrich August III. Saský
Fridrich August III. Saský (1865–1932) z rodu Wettinů byl v letech 1904–1918 posledním saským králem. Sasko bylo tehdy spolkovým státem Německého císařství a jeho stříbrné mince v markách nesly královský portrét a značku E mincovny Muldenhütten. Monarchie skončila jeho abdikací 13. listopadu 1918.
| Život | 25. května 1865 Drážďany – 18. února 1932 Sibyllenort |
|---|---|
| Titul | Poslední saský král |
| Vláda | 1904–1918 |
| Dynastie | Wettinové |
| Předchůdce | Jeho otec Jiří Saský |
| Abdikace | 13. listopadu 1918 |
| Doložené ražby | Stříbrné 2, 3 a 5 marek s portrétem krále, Muldenhütten, značka E |
| Pamětní mince | 2 a 5 marek 1909 (500 let univerzity v Lipsku), 3 marky 1913 (100 let bitvy u Lipska), 3 marky 1917 (400 let reformace) |
Historie
Fridrich August III. Saský se narodil 25. května 1865 v Drážďanech jako nejstarší syn pozdějšího krále Jiřího Saského a Marie Anny Portugalské. Saské království bylo od roku 1871 spolkovým státem Německého císařství. Zahraniční politika patřila říši, král zůstával hlavou zemské vlády a symbolem saské státnosti.
Roku 1891 se oženil s arcivévodkyní Luisou Toskánskou a měli spolu sedm dětí. Na přelomu let 1902 a 1903 se manželství rozpadlo ve skandálu, který široce probíral tisk, a roku 1903 bylo královským dekretem rozvedeno. Na trůn nastoupil po otcově smrti 15. října 1904 a vládl zemi, která patřila k průmyslově nejvyspělejším částem říše.
Za první světové války se Sasko jako součást císařství podílelo na válečném úsilí. Když se Německo na podzim 1918 hroutilo vojensky i vnitropoliticky, zasáhla i Sasko revoluce. Fridrich August III. abdikoval 13. listopadu 1918 a Sasko se stalo republikou; tím skončila vláda Wettinů v zemi. Bývalý král žil dál jako soukromá osoba a zemřel 18. února 1932 na svém zámku Sibyllenort v Dolním Slezsku.
Mince Fridricha Augusta III. a numismatický kontext
V Německém císařství platila jednotná měna marka, ale spolkové státy razily stříbrné a zlaté nominály s portrétem vlastního panovníka a se společným rubem s říšskou orlicí. Saské ražby Fridricha Augusta III. vznikaly v mincovně Muldenhütten a nesou značku E. Oběžné stříbrné mince s jeho portrétem byly 2 marky (1905–1914 s přestávkami), 3 marky (1908–1913) a 5 marek (1907, 1908 a 1914).
Vedle nich vznikly pamětní ražby: 2 a 5 marek 1909 k 500. výročí univerzity v Lipsku, 3 marky 1913 ke stému výročí bitvy u Lipska a 3 marky 1917 ke 400. výročí reformace. Reformační třímarka nese místo krále portrét kurfiřta Fridricha Moudrého a opis EIN FESTE BVRG IST VNSER GOTT. Vyrazilo se jí jen 100 kusů v leštěné kvalitě, a patří tak k nejvzácnějším stříbrným mincím císařství.
