Fridrich II. Anhaltský
Fridrich II. Anhaltský (1856–1918) z rodu Askánců byl anhaltským vévodou od ledna 1904 až do své smrti v dubnu 1918. Zemřel bezdětný a vystřídal jej bratr Eduard. Jeho portrét nesou stříbrné mince v markách z berlínské mincovny, mimo jiné pamětní 3 a 5 marek 1914 ke stříbrné svatbě.
| Život | 19. srpna 1856 Dessau – 21. dubna 1918 Ballenstedt |
|---|---|
| Vláda | Anhaltský vévoda, 1904–1918 |
| Manželka | Marie Bádenská, sňatek roku 1889 |
| Kulturní zájem | Divadlo a opera v Dessau |
| Nástupce | Bratr Eduard Anhaltský |
| Mince | 2 marky 1904 k nástupu na trůn; stříbrné třímarky 1909 a 1911 s portrétem vévody; pamětní 3 a 5 marek 1914 ke stříbrné svatbě; mincovna Berlín (A) |
| Vyznamenání | Fridrichův kříž za válečné zásluhy, založený 12. prosince 1914 |
Historie
Fridrich II. Anhaltský, celým jménem Leopold Fridrich Eduard Karel Alexandr, se narodil 19. srpna 1856 v Dessau jako druhý syn vévody Fridricha I. Anhaltského a Antoinetty Sasko-Altenburské. Se starším bratrem Leopoldem studoval v Ženevě, Bonnu a Mnichově a oba do roku 1883 sloužili jako důstojníci pruské armády. Následníkem se stal po Leopoldově smrti roku 1886 a poté se připravoval na správu země.
V roce 1889 se oženil s princeznou Marií Bádenskou, sestrou pozdějšího říšského kancléře Maxe Bádenského; manželství zůstalo bezdětné. Na vévodský trůn nastoupil 24. ledna 1904 po smrti otce. Od 90. let 19. století se intenzivně věnoval divadlu a opeře a dvorní divadlo v Dessau se stalo kulturním střediskem města.
Za první světové války založil 12. prosince 1914 vyznamenání Fridrichův kříž (Friedrich-Kreuz) za válečné zásluhy. Zemřel 21. dubna 1918 na zámku Ballenstedt. Protože neměl potomky, vystřídal jej bratr Eduard Anhaltský, který vládl jen několik měsíců a zemřel ještě téhož roku. V listopadu 1918 se německé monarchie zhroutily a anhaltská vévodská vláda skončila.
Vévoda na mincích a v řádové tradici
V Německém císařství razily spolkové státy stříbrné mince jednotné měny marka s portrétem vlastního panovníka a se společným rubem s říšskou orlicí. Všechny stříbrné ražby Fridricha II. vznikly v berlínské mincovně a nesou značku A. Patří k nim pamětní 2 marky 1904 k nástupu na trůn, oběžné 3 marky z let 1909 a 1911 a pamětní 3 a 5 marek 1914 ke stříbrné svatbě; třímarka nese opis FRIEDRICH II MARIE HERZOG UND HERZOGIN VON ANHALT. Náklady byly malé: třímarek z let 1909 a 1911 vzniklo po 100 000 kusech, pětimarek ke stříbrné svatbě 30 000.
Fridrichův kříž není platidlo, ale vyznamenání, a patří proto do faleristiky. Jeho medailon nese nápis FÜR VERDIENST IM KRIEGE; bojovníci jej dostávali na zelené stuze s červenými okraji, ostatní na stuze s bílými okraji.
