Bonn

Bonn je město na Rýně v německé spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko, rodiště Ludwiga van Beethovena. V letech 1949–1990 bylo hlavním městem Spolkové republiky Německo a do roku 1999 sídlem vlády. Od roku 1597 do roku 1794 bylo hlavním městem Kolínského kurfiřtství.

Poloha na Rýně, spolková země Severní Porýní-Vestfálsko
Římský název Bonna
Středověký název Verona
Městská práva 1243
Hlavní město Kolínského kurfiřtství 1597–1794
Hlavní město SRN 1949–1990, sídlo vlády do roku 1999
Mincovna od merovejského období, v 11.–15. století ražby kolínských arcibiskupů

Historie

Historie Bonnu je spjatá s polohou na Rýně. Na místě dnešního města se usadili germánští Ubiové a Římané zde na hranici říše zbudovali vojenský tábor, který nesl jméno Bonna. Ve středověku vyrostlo kolem bonnského hlavního chrámu duchovní centrum a vedle něj tržní osada; plná městská práva získal Bonn roku 1243. Ve středověkých listinách i na mincích se město označovalo také jménem Verona.

Po bitvě u Worringenu roku 1288 si kolínští arcibiskupové, kteří patřili mezi říšské kurfiřty, zvolili Bonn za jedno ze svých sídel. V letech 1597–1794 byl Bonn hlavním městem Kolínského kurfiřtství. Tuto éru ukončila 8. října 1794 francouzská okupace. Roku 1818 zde pruská vláda založila univerzitu.

Nejznámější kulturní stopou je Ludwig van Beethoven, který se v Bonnu narodil. Po druhé světové válce se Bonn stal hlavním městem nově vzniklé Spolkové republiky Německo a tuto roli plnil až do sjednocení Německa v roce 1990. Sídlem vlády zůstal do roku 1999, kdy se vláda přestěhovala do Berlína. Bonn dodnes nese úřední titul spolkové město, zůstala v něm část spolkových úřadů a sídlí tu dvě desítky institucí OSN.

Bonn v mincovnictví

Bonn byl mincovním místem už v merovejském období, z něhož se dochovalo několik zlatých trientů. Denáry zde vydal i Karel Veliký a razilo se tu také za králů a císařů saské dynastie. Z kolínských arcibiskupů zde razil už Pilgrim (1021–1036); jeho bonnský denár nese na rubu jméno VERONA.

Ve 14. a 15. století zde kolínští arcibiskupové razili zlaté goldguldeny, bílé feniky a haléře. Feniky arcibiskupů Siegfrieda z Westerburgu a Jindřicha II. z Virneburgu nesou opis BEATA VERONA VINCES a vyobrazení kostela.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet