Fridrich II. Saský

Fridrich II. Saský, zvaný Mírný (1412–1464), byl saský kurfiřt z rodu Wettinů, vládl v letech 1428–1464. Dělení zemí s bratrem Vilémem III. roku 1445 vyústilo v bratrskou válku. Jeho mincovny razily míšeňské groše a duté feniky, v letech 1454–1461 i první saské zlaté guldeny.
| Život | 22. srpna 1412 – 7. září 1464; narozen i zemřel v Lipsku |
|---|---|
| Vláda | Saský kurfiřt, 1428–1464 |
| Dynastie a přízvisko | Wettinové; Mírný |
| Rodina | Syn Fridricha I. Bojovného; manžel Markéty Habsburské; otec Arnošta a Albrechta |
| Bratrská válka | 1446–1451 s Vilémem III. po altenburském dělení roku 1445; naumburský mír 27. ledna 1451 |
| Chebská smlouva | 1459 s Jiřím z Poděbrad; hranice Čech a Saska po hřebeni Krušných hor |
| Mince | Míšeňské groše a duté feniky; doložené mincovny Freiberg, Zwickau, Lipsko a Colditz |
| Zlaté mince | První saské zlaté guldeny, 1454–1461 |
Historie
Fridrich se narodil 22. srpna 1412 v Lipsku jako syn kurfiřta Fridricha I. Bojovného a Kateřiny Brunšvické. Po otcově smrti 4. ledna 1428 se jako patnáctiletý stal saským kurfiřtem a zprvu vládl společně s bratry Vilémem, Jindřichem a Zikmundem. Dne 3. června 1431 se v Lipsku oženil s Markétou Habsburskou, dcerou rakouského vévody Arnošta Železného a sestrou pozdějšího císaře Fridricha III. Z manželství vzešlo osm dětí.
Roku 1438 se sešlo shromáždění stavů, které se pokládá za první saský zemský sněm. V letech 1440–1445 byl Fridrich také durynským lantkrabětem. Altenburské dělení roku 1445 rozdělilo země mezi něj a mladšího bratra Viléma III.: Vilém získal Durynsko a franckou část, Fridrich východní část země s kurfiřtskou hodností a doly zůstaly společné. Spor o dělení vyústil roku 1446 v bratrskou válku, kterou ukončil naumburský mír 27. ledna 1451.
V noci ze 7. na 8. července 1455 unesl Kunz von Kauffungen z altenburského hradu Fridrichovy syny Arnošta a Albrechta. Oba chlapci se vrátili živí a únosce byl 14. července 1455 ve Freibergu popraven.
Roku 1459 uzavřeli Fridrich, jeho bratr Vilém a český král Jiří z Poděbrad chebskou smlouvu. Stanovila hranici mezi Čechami a Saskem po hřebeni Krušných hor a středem toku Labe a v hlavních rysech platí dodnes.
Fridrich zemřel 7. září 1464 v Lipsku. Vládu převzali jeho synové Arnošt a Albrecht, kteří se o země rozdělili až lipským dělením roku 1485; tím vznikly ernestinská a albertinská linie Wettinů.
Mince Fridricha II.
Fridrichovy mincovny ve Freibergu, Zwickau a Lipsku razily stříbrné míšeňské groše a drobné duté feniky. V letech 1428–1436 vznikaly ve Freibergu štítové groše (Schildgroschen). Ve Freibergu a Zwickau se v letech 1444–1456 razily groše s vousatou hlavou (Judenkopfgroschen), v letech 1457–1464 ve Freibergu a Lipsku mečové groše (Schwertgroschen) se zkříženými meči kurfiřtského znaku.
Roku 1451 Fridrich obnovil mincovnu v Lipsku a roku 1456 zřídil mincovnu v Colditz pro svou manželku, která v ní směla razit vlastní groše. V letech 1454–1461 dal razit první saské zlaté guldeny.
