Freiberská mincovna
Freiberská mincovna byla hlavní zemskou mincovnou míšeňských markrabat a saských kurfiřtů ve stříbrném horním městě Freiberg. Listinně je doložena roku 1244, razila brakteáty, míšeňské groše i tolary a pracovala do roku 1556, kdy kurfiřt August soustředil veškerou ražbu do Drážďan.
| Země | Míšeňské markrabství, od roku 1423 Saské kurfiřtství |
|---|---|
| První listinný doklad | 1244 |
| Konec činnosti | 1556, ražba přenesena do Drážďan |
| Hlavní ražby | brakteáty, míšeňské groše, tolary |
| Značka kolem roku 1540 | FREIB, FRIB, FRIBE |
| Vyraženo stříbra 1353–1485 | 60,5 tuny |
Historie
Kolem let 1168–1170 byly v pralese v podhůří Krušných hor objeveny bohaté stříbronosné rudy a markrabě Ota Míšeňský zde během několika let založil horní město Freiberg. Mincovna vznikla brzy po založení města, první listinná zmínka o ní je však až z roku 1244. Freiberské horní právo ukládalo odvádět vytěžené stříbro do mincovny; zásada „Všechno stříbro patří do freiberské mincovny“ byla zapsána v městské právní knize. Mincmistr stříbro vykupoval za cenu stanovenou panovníkem a razil z něj mince.
V letech 1170–1300 dodávala freiberská mincovna většinu míšeňských brakteátů. Platily jen rok: pak se staré mince vyměňovaly za nové v poměru dvanáct za devět nebo deset a mincmistrovi z toho plynul příjem. Markrabě Fridrich II. (vládl 1323–1349) zavedl v letech 1338–1339 groše podle vzoru pražského groše a freiberská mincovna je razila ve velkém. V letech 1364–1368 vedli mincovnu dva Florenťané, Agostino a Nicolao; jejich groše se ještě později oceňovaly jako „vlašské“, protože byly poslední ražené na hodnotu plnohodnotného florentského zlatého.
Od přelomu 14. a 15. století zřídili Wettinové další mincovny, mimo jiné v Lipsku, Zwickau a Colditz, freiberská však zůstala hlavní zemskou mincovnou. Tolary razila až po roce 1525. Roku 1556 kurfiřt August zjistil, že mincmistři ve Freibergu, Annabergu a Schneebergu svévolně snížili obsah stříbra, uzavřel všechny zemské mincovny a ražbu soustředil do Drážďan vedle svého sídla. Rozhodnutí podpořil i ústup těžby stříbra po roce 1550.
Groše freiberské mincovny
Na prvních míšeňských groších, zvaných široké, je ve čtyřlistu liliový kříž a na druhé straně vzpínající se míšeňský lev. Tento obraz se s obměnami držel více než sto let a jednotlivé typy se rozlišují podle přidaných znaků a štítů: groše s křížkem, štítové groše, mečové groše a další.
Za kurfiřta Fridricha II. Saského zvaného Mírný (vládl 1428–1464) razila freiberská mincovna mimo jiné kopové groše v hodnotě třetiny štítového groše (1432–1444) a od roku 1444 nové kopové groše, na nichž kříž překrývá landsberský štít s kůly. V éře tolarů pak odtud vycházely haléře, feniky, groše, zlomky tolaru, tolary, zlaté zlatníky i dvojdukáty.