Fridrich Vilém II. Sasko-Altenburský

Portrét Fridricha Viléma II. Sasko-AltenburskéhoFridrich Vilém II. Sasko-Altenburský (1603–1669), zvaný Posthumus, byl vévoda sasko-altenburský z ernestinské větve Wettinů. Zemi nejprve spravoval s bratry, samostatně jí vládl v letech 1639–1669. Roku 1640 získal Coburg, roku 1660 Meiningen a Themar. Altenburská linie razila tolary i dukáty.

Život 12. února 1603, Výmar – 22. dubna 1669, Altenburg
Rodiče Fridrich Vilém I. Sasko-Výmarský a Anna Marie Falcko-Neuburská
Samostatná vláda Sasko-Altenbursko, 1639–1669
Dynastie Wettinové, ernestinská větev
Přízvisko Posthumus – narozený po smrti otce
Územní zisky 1640 Coburg; 1660 Meiningen a Themar
Manželky Sofie Alžběta Braniborská; Magdalena Sibyla Saská
Nástupce Syn Fridrich Vilém III.
Společné ražby Kiprový 24krejcar čtyř bratrů, Saalfeld 1621

Historie

Fridrich Vilém II. Sasko-Altenburský se narodil 12. února 1603 ve Výmaru jako nejmladší syn Fridricha Viléma I. Sasko-Výmarského a Anny Marie Falcko-Neuburské. Otec zemřel už 7. července 1602, proto dostal přízvisko Posthumus – posmrtně narozený. Ještě roku 1603 bylo pro něj a jeho starší bratry Jana Filipa, Fridricha a Jana Viléma vyčleněno z výmarských držav vévodství Sasko-Altenbursko.

Za nezletilé bratry vládli jako poručníci saští kurfiřti Kristián II. a Jan Jiří I., do roku 1605 spolu se strýcem Janem Sasko-Výmarským. Roku 1618 převzal vládu nejstarší z bratrů Jan Filip. Fridrich zemřel roku 1625 a Jan Vilém roku 1632; Fridrich Vilém pak byl spoluvládcem Jana Filipa, skutečně však vládl Jan Filip. Od roku 1631 sloužil Fridrich Vilém v saském vojsku, bojoval u Breitenfeldu a roku 1633 se stal generálem jezdectva.

Po smrti Jana Filipa roku 1639 se stal jediným vévodou. Roku 1640 mu při dělení dědictví po Janu Arnoštovi Sasko-Eisenašském připadly Coburg, Hildburghausen, Römhild a další úřady, roku 1660 získal z bývalého hrabství Henneberg Meiningen, Themar a Behrungen. Roku 1664 dal postavit lovecký zámek v Hummelshainu a roku 1665 v Altenburgu vdovské sídlo Magdalenenstift pro svou druhou manželku.

Roku 1638 se oženil se Sofií Alžbětou Braniborskou, dcerou Kristiána Viléma Braniborského; manželství zůstalo bezdětné a Sofie Alžběta zemřela roku 1650. Roku 1652 si vzal Magdalenu Sibylu Saskou, dceru kurfiřta Jana Jiřího I. a vdovu po dánském korunním princi Kristiánovi. Měli tři děti: Kristiána (1654–1663), Johanu Magdalenu (1656–1686) a Fridricha Viléma III. Sasko-Altenburského (1657–1672). Fridrich Vilém II. zemřel 22. dubna 1669 v Altenburgu a vystřídal ho jediný přeživší syn; jeho smrtí roku 1672 altenburská linie vymřela.

Mince altenburské linie

Synové Fridricha Viléma I. razili mince společně. Kiprový 24krejcar (šestibatzen) z roku 1621, ražený v Saalfeldu, je společnou ražbou všech čtyř bratrů – Jana Filipa, Fridricha, Jana Viléma a Fridricha Viléma II.

Altenburské ražby jsou doloženy z let 1605–1632, 1634, 1637–1645, 1647, 1650–1651, 1660–1661, 1663, 1665, 1667–1669 a 1671–1672. Jde hlavně o tolary, zlatníky a dukáty, ojediněle i o měděné mince.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet