Friedrich II. Veliký
Friedrich II. Veliký (1712–1786), pruský král z dynastie Hohenzollernů, byl jedním z nejvýznamnějších představitelů osvícenského absolutismu a tvůrcem pruské velmoci. V oblasti mincovnictví je znám svými odvážnými reformními měnami a pragmatickým přístupem k financování válečných tažení. Jeho měnová politika kombinovala inovativní přístupy s kontroverzními praktikami, které však v konečném důsledku pomohly vybudovat ekonomickou sílu Pruska a položit základy mincovního systému, který přetrval dlouho po jeho smrti.
Historie
Friedrich II. se narodil 24. ledna 1712 v Berlíně jako syn pruského krále Friedricha Wilhelma I. Jeho dětství a mládí bylo poznamenáno konflikty s přísným otcem, který nesouhlasil s jeho zájmem o filozofii, literaturu a hudbu. Po neúspěšném pokusu o útěk byl mladý Friedrich dokonce vězněn a musel přihlížet popravě svého přítele. Na trůn nastoupil v roce 1740 a ihned zahájil ambiciózní zahraniční politiku invazí do rakouského Slezska, čímž začala válka o rakouské dědictví. Během své vlády vedl tři slezské války (z nichž třetí je známa jako sedmiletá válka), které proměnily Prusko v evropskou velmoc. Friedrich byl také osvíceným panovníkem – reformoval státní správu, soudnictví a školství, zavedl náboženskou toleranci a podporoval rozvoj věd a umění. Sám byl plodným spisovatelem, skladatelem a filozofem, který si dopisoval s Voltairem a dalšími osvícenci. Většinu života trávil ve svém paláci Sanssouci v Postupimi, kde se věnoval intelektuálním zájmům. Friedrich II. zemřel 17. srpna 1786 ve svém paláci a byl pohřben ve Sanssouci (původně proti přání být pohřben vedle svých psů), avšak v roce 1991 byly jeho ostatky přeneseny do královské hrobky v Postupimi, v souladu s jeho původním přáním.
Mincovnictví Friedricha II. bylo silně ovlivněno jeho prioritami a zejména nutností financovat nákladné války. Na počátku své vlády zdědil relativně zdravý měnový systém s váhově a obsahově kvalitními mincemi, především tolar (Reichsthaler) jako hlavní stříbrnou minci a friedrichdor jako základní zlatý nominál. S vypuknutím sedmileté války (1756–1763) však byl Friedrich nucen k drastickým opatřením v měnové politice. Přistoupil k systematickému snižování obsahu drahých kovů v mincích a zavedl tzv. "válečné mince" (Kriegsmünzen) se značně sníženou ryzostí. Zejména nechvalně proslulé byly efraimity (pojmenované podle Veita Ephraima, židovského mincmistra), mince ražené ze stříbra tak nízké ryzosti, že rychle černaly. Friedrich také nechal razit falešné saské, polské a další cizí mince, což bylo považováno za neortodoxní válečnou taktiku. Po skončení sedmileté války zahájil systematickou měnovou reformu, která měla obnovit důvěru v pruské mince. V roce 1764 zavedl nový mincovní standard založený na 21-zlatníkové stopě (21 zlatníků z jedné kolínské hřivny stříbra), který položil základy stabilního pruského měnového systému. Pod jeho vedením byly v Prusku v provozu mincovny v Berlíně, Vratislavi, Královci, Štětíně a dalších městech, z nichž každá používala své specifické značky.
Význam pro investory a sběratele
Mince Friedricha II. patří mezi zajímavé sběratelské předměty s historickým významem. Pro sběratele jsou atraktivní díky své rozmanitosti a historickému kontextu – zejména rozdíly mezi kvalitními mírovými ražbami a degradovanými válečnými mincemi poskytují zajímavé pole pro specializované sběratelství. Obzvláště ceněné jsou zlaté friedrichdory a kvalitní stříbrné tolary z počátku a konce jeho vlády, které dosahují na aukcích vysokých cen. Pro investory mohou představovat zajímavou příležitost především zlaté mince, jejichž hodnota je podložena jak obsahem drahého kovu, tak historickou a sběratelskou prémií. Zvláštní sběratelskou hodnotu mají kompletní serie mincí dokumentující vývoj pruského mincovnictví během celé Friedrichovy vlády.
Příklady
Nejvýznamnější mince ražené za vlády Friedricha II.:
- Friedrichdor – základní zlatá mince s portrétem krále, ražená podle standardu 35 kusů z kolínské hřivny zlata
- Pruský tolar (Reichsthaler) – hlavní stříbrná mince existující v několika variantách podle období ražby
- Efraimity – válečné mince snížené ryzosti, ražené během sedmileté války
- Levantský tolar – obchodní mince určená pro obchod s Osmanskou říší a Blízkým východem
- Groš a jeho násobky (3, 6, 8 grošů) – drobné stříbrné mince pro běžný oběh
Zajímavosti
- Friedrich II. byl znám svou šetrností hraničící se skrblictvím, což se projevilo i v jeho mincovní politice – sám nosil obnošené uniformy, ale dokázal investovat obrovské částky do armády a státní správy.
- Během sedmileté války nechal vyrazit tak velké množství znehodnocených mincí, že to vyvolalo výraznou inflaci nejen v Prusku, ale i v sousedních zemích, kde byly tyto mince v oběhu.
- Navzdory kontroverzním praktikám během válečných let je Friedrich II. považován za panovníka, který položil základy silné a stabilní pruské ekonomiky, což se odrazilo i v pozdějším vývoji německého mincovnictví.
- Friedrich II. osobně dohlížel na design svých mincí a nechával na nich razit latinské nápisy zdůrazňující jeho titul "Rex Borussiae" (král Pruska) – titul, který jeho předchůdci získali teprve nedávno (1701) a na který byl Friedrich velmi hrdý.