Gaius Antistius

Gaius Antistius označuje na augustovských denárech římského mincovního úředníka Gaia Antistia Veta, který působil roku 16 př. n. l. Jeho jméno se objevuje v opisech stříbrných mincí ražených v Římě za Augusta. Nesmí být zaměňován s dalšími známými členy rodu Antistiů stejného jména.

Historie

Jméno Gaius Antistius neslo v římských dějinách více mužů z rodu Antistiů. Pro numismatiku raného císařství je rozhodující Gaius Antistius Vetus, jehož jméno je doloženo na denárech z roku 16 př. n. l. Kratší označení bez přídomku může proto vést k záměně s republikánskými úředníky, vojevůdci nebo pozdějšími konzuly.

Římské mincovnictví v Augustově době navazovalo na republikánský úřad trojice mincovních úředníků, tradičně označovaných jako tresviri monetales. Jejich jména se mohla objevit na mincích společně s autoritou Augusta. Úřad sloužil mladým příslušníkům senátorské vrstvy jako raný stupeň veřejné kariéry a současně umožňoval spojit státní emisi s rodovou identitou.

Britské muzeum eviduje stříbrný denár ražený v Římě roku 16 př. n. l., u něhož je jako vládce uveden Augustus a jako mincovní úředník C. Antistius Vetus. Na líci je hlava Venuše s diadémem. Rub nese náboženské nástroje: simpulum a lituus nad trojnožkou a paterou. Motivy odkazovaly k římským kněžským funkcím a k veřejnému náboženství.

Antistiův denár patří do období, kdy Augustus po občanských válkách vytvářel nový politický řád při zachování republikánských titulů a úřadů. Jméno mincovního úředníka na minci proto není důkazem samostatné vlády ani soukromé ražby. Autorita emise a odpovědnost úředníka jsou dvě odlišné části katalogového záznamu.

O osobním životě a přesné další kariéře tohoto mincovního úředníka nelze z mince samotné vyčíst mnoho. Genealogická ztotožnění s dalšími Antistii vyžadují epigrafické a literární prameny. Heslo se proto soustředí na bezpečně doloženou numismatickou roli a rok ražby.

Denár z roku 16 př. n. l. a jeho určení

Denár je stříbrná mince o hmotnosti, která se u dochovaných kusů liší výrobou a opotřebením. Exemplář Britského muzea s Venuší a náboženskými nástroji váží 3,62 gramu. Tento údaj popisuje konkrétní kus, nikoli povinnou hmotnost všech mincí stejného typu.

Pro určení je zásadní čitelná část jména C ANTIST VETVS, obraz Venuše a sestava nástrojů na rubu. Simpulum byla naběračka užívaná při obětech, lituus zakřivená hůl augurů, patera obětní miska a trojnožka náboženský symbol. Přesné rozmístění a opis se porovnávají s katalogem RIC.

Mince se řadí mezi římské císařské ražby Augusta, přestože zachovává jméno mincovního úředníka. Pokud opis není úplný, nelze osobu určit jen podle jednoho nástroje, protože příbuzné motivy používají i jiné emise.