Grenobleská mincovna
Grenobleská mincovna byla královská mincovna v Grenoblu, hlavním městě Dauphiné, otevřená roku 1489 a uzavřená roku 1772. Její mince nesly mincovní písmeno Z a až do roku 1703 směly mít čtvrcený znak Francie a Dauphiné. Razila mimo jiné zlaté louisdory a stříbrné écu Ludvíka XIV. a Ludvíka XV.
| Otevření královské mincovny | 1489 |
|---|---|
| První mincmistr | Guigues Myonet, zvolen 13. ledna 1490 |
| Mincovní značka | Z |
| Čtvrcený znak Francie a Dauphiné | do roku 1703 |
| Přerušení provozu | 1606–1641, 1643–1660, 1662–1702, 1703–1704 |
| Uzavření | 1772 |
Historie Grenobleské mincovny
Mincovní právo dauphinů vychází z listin císaře Fridricha I. Barbarossy z roku 1155, jimiž Guigues V. z Albonu získal právo razit minci v Césaně a ve svém hrabství. Vedle mincí dauphinů obíhaly v Dauphiné také ražby biskupů a baronů.
Roku 1349 přešlo Dauphiné na následníka francouzského trůnu, který odtud nesl titul dauphin, a mince se razily jménem následníků. Královské ražby začínají připojením Dauphiné k Francii roku 1456. Vedle Grenoblu razily v provincii také Romans, Crémieu a Montélimar; od 17. století zůstal jen Grenoble. Mincovny Dauphiné směly až do roku 1703 dávat na královské mince čtvrcený znak Francie a Dauphiné.
Královská mincovna v Grenoblu byla otevřena roku 1489. Jejím prvním mincmistrem byl od 13. ledna 1490 Guigues Myonet; jeho ražby nesou písmeno G pro Grenoble, které za Ludvíka XII. zmizelo. Pozdější grenobleské mince označuje písmeno Z.
Provoz mincovny nebyl souvislý. Roku 1606 byla zavřena a znovu otevřena až roku 1641, roku 1643 se opět zavřela a po neúspěšném pokusu v letech 1652–1653 pracovala jen v letech 1660–1662. Obnovena byla roku 1702, v roce 1703 se znovu zavřela a roku 1704 opět otevřela. Pro ražbu z roku 1704 už nedostala povolení užít čtvrcený znak; delfín však na mincích zůstal jako osobní značka ředitele J.-P. Le Gaye pod poprsím stříbrných mincí a na louisdoru. Roku 1772 byla mincovna uzavřena, takže pozdní série Ludvíka XV. se starou hlavou už nerazila.
