Grenoble
Grenoble je město na jihovýchodě Francie v údolí řeky Isère pod Alpami, správní středisko departementu Isère a bývalé hlavní město Dauphiné. Má 156 140 obyvatel (2023). Jméno nese po římském císaři Gratianovi, roku 1968 hostilo zimní olympijské hry a pracovala tu královská mincovna.
| Země a region | Francie, Auvergne-Rhône-Alpes |
|---|---|
| Departement | Isère, správní středisko |
| Počet obyvatel | 156 140 (2023) |
| Rozloha | 18,13 km² |
| Antická jména | Cularo, později Gratianopolis |
| Univerzita | 1339, založil dauphin Humbert II. |
| Připojení k Francii | 1349 s celým Dauphiné |
| Zimní olympijské hry | 1968 |
| Mincovna | královská, značka Z, uzavřena 1772 |
Historie
Na místě města stála galská osada Cularo. Roku 286 ji obehnala silná hradba, roku 377 vzniklo grenobleské biskupství a koncem 4. století dostalo město na počest císaře Gratiana jméno Gratianopolis, z něhož se vyvinul dnešní název Grenoble.
Ve středověku byl Grenoble hlavním městem Dauphiné, kterému vládli dauphinové. Poslední z nich, Humbert II., založil roku 1339 ve městě univerzitu a roku 1349 prodal Dauphiné Francii s podmínkou, že následník francouzského trůnu ponese titul dauphin.
Dne 7. června 1788 napadli obyvatelé Grenoblu při takzvaném dni střešních tašek (Journée des Tuiles) vojska krále Ludvíka XVI., aby ochránili svůj parlament. Událost vedla ke shromáždění ve Vizille, jednomu z kroků k Velké francouzské revoluci. Roku 1815 nadšeně uvítal Grenoble Napoleona Bonaparta vracejícího se z Elby. Za odboj ve druhé světové válce se Grenoble stal dekretem ze 4. května 1944 nositelem Řádu osvobození; kříž řádu předal městu 5. listopadu 1944 Charles de Gaulle.
Zimní olympijské hry roku 1968 přinesly Grenoblu letiště, dálnice, novou radnici i nádraží.
Pevnost Bastille a dnešní město
Nad historickým jádrem se tyčí pevnost Bastille, která dostala dnešní podobu v letech 1824–1848 podle plánů generála Haxa. Od roku 1934 na ni z centra vede kabinová lanovka, místně zvaná „bubliny“.
Grenoble je jedním z francouzských center vědy a výzkumu. Sídlí tu pracoviště francouzské Komise pro atomovou energii (CEA), Institut Laue-Langevin, Evropské zařízení synchrotronového záření (ESRF) a centrum mikro- a nanotechnologií Minatec. Město se samo propaguje jako „hlavní město Alp“.
