Hall

Hall je historické tyrolské město v dnešním Rakousku, které bylo od středověku jedním z nejvýznamnějších center evropského mincovnictví. Hallská mincovna, založená v roce 1477, proslula ražbou prvních tolarů na světě a stala se vzorem pro mincovny v celé Evropě. Pro numismatiku má Hall zásadní význam jako rodiště tolaru, mince, která dala jméno dnešnímu dolaru.

Historie

Město Hall in Tirol leží na řece Inn nedaleko Innsbrucku v západním Rakousku. Jeho vznik a rozvoj úzce souvisí s těžbou soli, podle které získalo své jméno odvozené ze starogermánského slova pro sůl. První písemná zmínka o Hallu pochází z roku 1232. Ve 13. století získal Hall městská práva a díky monopolu na obchod se solí se stal jedním z nejbohatších měst Tyrolska. Solné doly v nedalekém údolí Halltal produkovaly sůl až do roku 1967.

Zásadní význam pro dějiny Hallu mělo rozhodnutí arcivévody Zikmunda Tyrolského přenést v roce 1477 tyrolskou mincovnu z Meranu do Hallu. Důvodem byla blízkost stříbrných dolů ve Schwazu, které patřily k nejbohatším v Evropě. V roce 1486 zde byl vyražen první guldiner, velká stříbrná mince o váze jedné unce. Když se arcivévoda Zikmund dostal do finančních potíží, převzal Tyrolsko v roce 1490 budoucí císař Maxmilián I. Habsburský, který hallskou mincovnu dále rozvíjel.

Vrchol slávy zažila hallská mincovna na počátku 16. století. V roce 1511 zde byla zavedena revoluční technologie válcového lisu, která umožnila razit mince jednotné kvality ve velkém množství. Hallské tolary se staly vzorem pro mincovny v celé Evropě. Název tolar, odvozený od zkráceného Joachimstaler podle mincí ražených v Jáchymově, se v Hallu používal pro stříbrné mince o váze přibližně 28 gramů. Tyto mince zobrazovaly portrét panovníka a tyrolského orla.

Mincovna fungovala v Hallu až do roku 1809, kdy bylo Tyrolsko dočasně připojeno k Bavorsku. Po návratu pod rakouskou správu už nebyla obnovena. Budova mincovny z 16. století se dochovala dodnes a slouží jako muzeum Münze Hall, které představuje historii ražby mincí včetně funkčních replik historických strojů. Město si zachovalo středověký ráz s úzkými uličkami a měšťanskými domy, v roce 1303 zde byla vysvěcena farní kostel, který patří k největším gotickým halovým kostelům v Tyrolsku.

Hallská mincovna a její význam

Hallská mincovna byla průkopníkem mnoha technologických inovací v mincovnictví. Zavedení válcového lisu v roce 1511 představovalo revoluci v ražbě mincí. Stroj poháněný vodním kolem dokázal vyrobit rovnoměrné plechy, ze kterých se vysekávaly střížky pro ražbu. To zajistilo jednotnou váhu a kvalitu mincí, což bylo důležité pro jejich přijetí v mezinárodním obchodě. Hallské tolary obsahovaly 937,5 promile stříbra a vážily přesně jednu unci.

Mincovna razila kromě tolarů také zlaté dukáty, guldinery, krejcary a další drobné mince. Specialitou byly portétní tolary s vyobrazením vládnoucích Habsburků, které patří mezi umělecky nejkvalitnější ražby své doby. Hallská mincovna zásobovala mincemi nejen Tyrolsko, ale celé habsburské země. Její produkce významně ovlivnila vývoj evropského měnového systému a standardizaci stříbrných mincí. Technologie vyvinuté v Hallu převzaly mincovny v Čechách, Uhrách, Španělsku a dalších zemích.

Zajímavosti

• První tolar vyražený v Hallu v roce 1486 vážil přesně jednu unci ryzího stříbra
• Název dolar pochází z nizozemského výrazu daalder, který je odvozen od německého tolar
• V hallském muzeu mincovny lze vidět funkční repliku válcového lisu z roku 1511
• Solná věž Münzerturm, symbol města, sloužila jako sklad soli a ochrana přívozu přes Inn
• Hallské tolary byly tak kvalitní, že je jako platidlo uznávala i Osmanská říše
• Poslední mince vyražená v Hallu byla v roce 1809 za bavorské okupace