Hallská mincovna
Hallská mincovna byla zemská mincovna v Hallu v Tyrolsku, která v letech 1477–1809 razila mince převážně pro Habsburky. Proslavila se velkým stříbrným guldinerem (guldengrošem) z roku 1486, přímým předchůdcem tolaru, a tedy i pozdějšího „dolaru“. Její prostory dnes slouží jako muzeum.
| Období činnosti | 1477–1809 |
|---|---|
| Sídlo | od 1567 hrad Hasegg |
| Nejznámější ražba | guldiner arcivévody Zikmunda, 1486 |
| Mincovní značka | H-A (1746–1765), F (od 1766) |
| Ražby roku 1809 | krejcary Andrease Hofera (20 a 1 krejcar) |
| Zdroj stříbra | tyrolské doly, především Schwaz |
| Dnes | muzeum Münze Hall na hradě Hasegg (od 1975) |
Historie
Zemská mincovna Tyrolska sídlila do roku 1477 v Meranu. Arcivévoda Zikmund Habsburský, přezdívaný „Bohatý na mince“, ji přenesl do Hallu, blíže ke stříbrným dolům, a ražba zde začala 11. prosince 1477. Kov dodávaly doly ve Schwazu, Kitzbühelu, Imstu, Sterzingu a dalších místech; v 16. století patřilo Tyrolsko ke stříbrem nejbohatším zemím Evropy.
V prvních letech se v Hallu razily zlaté mince, od roku 1482 stříbrné pfundery po 12 krejcarech a půlpfundery po 6 krejcarech. Roku 1484 přibyl půlguldiner a roku 1486 guldiner – velká stříbrná mince, která hodnotou odpovídala zlatému rýnskému zlatému. Guldiner ukázal, že velký stříbrný nominál lze razit ve větším množství, a stal se předchůdcem tolaru. Samotný název „tolar“ se vžil až podle mincí z Jáchymova a přes nizozemské prostředí se později promítl i do anglického slova „dollar“.
Roku 1567 dal arcivévoda Ferdinand II. Tyrolský přestěhovat mincovnu na hrad Hasegg. Hall patřil k prvním mincovnám, které razily na válcových razicích strojích; ty dávaly mincím přesnější průměr a jednotnější reliéf než ruční ražba kladivem. Mincovna razila vládní ražby pro Ferdinanda I., po roce 1564 pro tyrolské arcivévody z habsburského rodu a znovu od vlády Leopolda I.
Běžné nominály habsburské monarchie zde vznikaly i za Marie Terezie, Františka I. Štěpána Lotrinského, Josefa II., Leopolda II. a Františka II. V napoleonských válkách připadlo Tyrolsko Bavorsku a mincovna razila hlavně bavorské šestikrejcary. Za tyrolského povstání roku 1809 ji nakrátko převzal Andreas Hofer a razil zde stříbrné dvacetikrejcary a měděné krejcary. Ještě téhož roku byla mincovna uzavřena. Od roku 1975 slouží její prostory na hradě Hasegg jako muzeum.
Ražby a mincovní značky
Nejčastěji raženým hallským nominálem byl až do roku 1618 šestikrejcar. Nejznámější ražbou zůstává guldiner arcivévody Zikmunda z roku 1486. Ražby Františka I. Štěpána nesly od roku 1746 u orla dvojpísmeno H-A, od roku 1766 se hallské mince značily písmenem F. Rok 1809 připomínají Hoferovy dvacetikrejcary, nazývané také Sandwirtszwanziger, a měděné krejcary.
Muzeum Münze Hall vystavuje stroje a nástroje mincovny i rekonstrukci osmimetrového válcového razicího stroje podle stroje z roku 1571.