Hemidrachma

Hemidrachma byla starověká řecká stříbrná mince v hodnotě poloviny drachmy, ražená v řeckých městech od archaického období. Tato drobná mince o váze 2-2,5 gramu stříbra sloužila pro každodenní platby a byla nejběžnější mincí v peněženkách obyčejných Řeků.

Historie

Hemidrachma vznikla současně s rozvojem řeckého mincovnictví v šestém století před naším letopočtem jako praktický nominál pro běžný obchod. Zatímco drachma představovala denní mzdu, hemidrachma umožňovala drobnější transakce na agoře. První hemidrachmy razily významné obchodní polis jako Aigina, kde hemidrachma s želvou vážila přes 3 gramy podle těžšího aiginského standardu. Korintské hemidrachmy s Pegasem byly oblíbené v západních koloniích. Athénské hemidrachmy nesly hlavu Athény a sovu, stejně jako jejich slavnější tetradrachmy.

V klasickém období pátého století byly hemidrachmy nejrozšířenější mincí v řeckém světě. Každé město razilo vlastní varianty s charakteristickými motivy. Théby používaly boiótský štít, Sikyon chiméru, Argos vlka. Kvalita ražby se značně lišila - od umělecky vynikajících sicilských emisí po hrubé ražby malých měst. Hemidrachmy dokumentují ekonomiku běžného života - archeologické nálezy ukazují, že tvořily většinu mincí v oběhu. Na agoře se za hemidrachmu dalo koupit chléb na den, míra oleje nebo vstup do divadla.

V helénistickém období po Alexandrovi Velikém význam hemidrachem poklesl. Nové královské mincovny preferovaly větší nominály a hemidrachmy se staly především lokální mincí menších měst. Přesto některé oblasti pokračovaly v jejich ražbě - Rhodos produkoval hemidrachmy s Heliem až do prvního století před naším letopočtem. Poslední hemidrachmy razily města Malé Asie pod římskou nadvládou ve druhém století našeho letopočtu jako součást provinciálního mincovnictví.

Hemidrachma v antické ekonomice

Hemidrachma představovala základní platební prostředek průměrného Řeka. Její kupní síla odpovídala zhruba polovině denní mzdy nekvalifikovaného dělníka. Za hemidrachmu bylo možné koupit kotyle vína (0,27 litru), tři chleby nebo libru fíků. Prostitutka nejnižší kategorie účtovala jednu hemidrachmu. Vstup na symposion pro chudšího občana stál dvě až tři hemidrachmy. Tato praktická hodnota činila z hemidrachmy ideální minci pro každodenní ekonomiku.

Technicky byly hemidrachmy raženy stejnou technikou jako větší mince, ale jejich malá velikost (průměr 12-15 mm) vyžadovala zručnost rytců. Některé hemidrachmy jsou mistrovskými díly miniaturního umění - například hemidrachmy z Aitny s hlavou Silena nebo z Naxu s Dionýsem. Naopak masově produkované hemidrachmy z Athén byly často nekvalitní s nezřetelnou ražbou. Hemidrachmy se často nacházejí v archeologických kontextech spojených s běžným životem - v domech, krámech, na tržištích. Jejich rozšíření dokládá monetizaci řecké ekonomiky až na úroveň drobného obchodu.

Zajímavosti

• V Athénách stál obol, šestina drachmy, proto dvě hemidrachmy neměly vlastní název ale říkalo se jim "tři oboly"
• Nejmenší hemidrachma vážila 1,7 gramu - z Fokidy v pátém století před naším letopočtem
• Archeologové nalezli hemidrachmu v ústech mrtvého - příliš chudého na celý obol pro Cháronův převoz
• Aristofanes ve své komedii zmiňuje hemidrachmu jako úplatek pro získání hlasu v soudní porotě
• V ženské hrobce v Tanagře bylo 89 hemidrachem - úspory na celý život