Jakob Fugger

Jakob Fugger mladší, známý jako Jakob Bohatý (1459–1525), byl nejvýznamnější evropský bankéř a obchodník své doby, který financoval habsburské panovníky a kontroloval značnou část evropské těžby stříbra a mědi. Jeho finanční impérium přímo ovlivňovalo mincovní politiku Svaté říše římské a kvalitu ražeb počátku 16. století, kdy jako věřitel císařů Maxmiliána I. a Karla V. získal právo na těžbu drahých kovů a provozování mincoven.

Historie

Jakob Fugger mladší se narodil 6. března 1459 v Augšpurku jako desáté dítě úspěšného obchodníka s textilem Jakoba Fuggera staršího. Původně byl určen pro církevní dráhu a ve čtrnácti letech vstoupil do kláštera, ale po smrti několika starších bratrů byl roku 1478 povolán zpět do rodinného podniku. V Benátkách, tehdejším centru evropského obchodu, získal kupecké vzdělání a naučil se moderním bankovním metodám včetně podvojného účetnictví, které později zavedl ve svých podnicích.

Od roku 1485 začal Fugger systematicky budovat finanční impérium založené na třech pilířích – obchodu s luxusním zbožím, bankovnictví a těžbě kovů. Průlomem bylo roku 1488 poskytnutí půjčky arcivévodovi Zikmundovi Tyrolskému výměnou za práva na těžbu stříbra a mědi v tyrolských dolech. Tato transakce se stala modelem pro další Fuggerovy obchody – půjčky panovníkům zajištěné reálnými aktivy v podobě důlních práv nebo mincovních regálů.

Rozhodující pro Fuggerovu kariéru bylo spojenectví s Habsburky. Roku 1491 financoval vojenské tažení Maxmiliána I. a postupně se stal jeho hlavním bankéřem. Za půjčky získával nejen úroky, ale především monopolní práva na těžbu stříbra ve Schwazu v Tyrolsku, která patřila k nejbohatším evropským nalezištím. Kontrola nad tyrolským stříbrem dala Fuggerovi přímý vliv na ražbu tolarů a drobných mincí, které se z tohoto kovu razily.

Vrcholu moci dosáhl Fugger při volbě císaře roku 1519, kdy jeho půjčka 543 585 zlatých Karlu V. rozhodla o výsledku volby proti francouzskému králi Františkovi I. Celková suma, kterou Fugger na volbu poskytl včetně úplatků kurfiřtům, dosáhla 851 918 zlatých, což představovalo téměř dvě tuny zlata. Tato investice se Fuggerovi bohatě vrátila v podobě dalších těžebních práv, především na měděné doly v Uhrách a stříbrné doly ve Španělsku.

Fuggerovo bankovní impérium mělo pobočky ve všech významných obchodních centrech Evropy – od Lisabonu po Krakov a od Antverp po Řím. Prostřednictvím své sítě faktorií kontroloval Fugger nejen obchod s kovy, ale i s kořením, hedvábím a dalším luxusním zbožím. Jeho roční příjmy se na vrcholu moci odhadují na 200 000 zlatých, což odpovídalo příjmům středně velkého knížectví.

Jakob Fugger zemřel 30. prosince 1525 v Augšpurku jako nejbohatší člověk své doby. Jeho majetek se odhadoval na 2,1 milionu zlatých, což v přepočtu na dnešní hodnotu představuje několik miliard eur. Po jeho smrti převzal vedení firmy synovec Anton Fugger, ale rod už nikdy nedosáhl takového vlivu jako za Jakoba mladšího. Fuggerovské impérium postupně upadalo s krizí habsburských financí a změnami v evropském obchodě.

Vliv na mincovnictví a měnovou politiku

Jakob Fugger zásadně ovlivnil evropské mincovnictví kontrolou těžby a distribuce mincovních kovů. Jeho monopol na tyrolské stříbro znamenal, že prakticky každý tolar ražený z tohoto kovu prošel Fuggerovými hutěmi. V letech 1515 až 1525 kontroloval Fugger přibližně polovinu evropské produkce mědi a třetinu produkce stříbra, což mu dávalo možnost ovlivňovat ceny mincovních kovů a tím i měnovou politiku jednotlivých států.

Fugger prosazoval standardizaci mincí a podporoval ražbu kvalitních tolarů podle augšpurské mincovní stopy. Jeho faktorové dohlíželi na kvalitu ražeb v mincovnách, které zásoboval kovem. Fuggerovské tolary, ražené ze stříbra z jeho dolů, patřily k nejkvalitnějším mincím své doby a staly se vzorem pro pozdější ražby. Zavedení jednotných standardů usnadňovalo obchod a bankovní operace Fuggerovy sítě.

Jako věřitel panovníků získával Fugger často mincovní regály jako zástavu za půjčky. Provozoval nebo kontroloval mincovny v Augšpurku, Schwazu, Kutné Hoře a dalších městech. V těchto mincovnách prosazoval moderní technologie včetně valcovacích stolic a šroubových lisů, které zvyšovaly produktivitu a kvalitu ražeb.

Zajímavosti

• Fugger jako první evropský podnikatel zavedl systematické sociální zabezpečení – jeho nadace Fuggerei v Augšpurku poskytuje levné bydlení potřebným dodnes za symbolický roční nájem jednoho rýnského zlatého
• Vlastnil největší soukromou sbírku mincí své doby čítající přes 15 000 kusů, která sloužila nejen jako investice, ale i jako vzorník pro jeho mincovny
• Jeho účetní knihy, vedené v benátském stylu podvojného účetnictví, jsou dodnes studovány jako mistrovské dílo rané kapitalistické ekonomiky
• Fugger financoval první cestu Magalhaese kolem světa a měl podíl na španělském obchodu s Amerikou, odkud získával přístup k novému zlatu a stříbru
• Papežská kúrie mu dlužila tak vysoké částky, že Fugger fakticky kontroloval prodej odpustků v Německu, což nepřímo přispělo k vypuknutí reformace