Jan Vilém z Jülich-Cleves-Bergu

Jan Vilém z Jülich-Cleves-Bergu na rytině Dominika Custose

Jan Vilém z Jülich-Cleves-Bergu (1562–1609) byl od roku 1592 posledním vévodou spojených vévodství Jülich, Kleve a Berg a zároveň hrabětem z Marky a Ravensbergu. Zemřel bez dědiců a jeho smrt vyvolala spor o julišsko-klevské dědictví. V ravensberském Bielefeldu se s jeho jménem razily groše.

Totožnost a titul vévoda z Jülichu, Kleve a Bergu, hrabě z Marky a Ravensbergu
Život 1562 – 25. března 1609
Vláda 1592–1609
Rodiče Vilém z Jülich-Cleves-Bergu a Marie Habsburská, dcera císaře Ferdinanda I.
Manželky Jakobea Bádenská (sňatek 1585), Antonie Lotrinská (sňatek 1599)
Doložené ražby groše (1/24 tolaru) z Bielefeldu z let 1596–1602, tolar 1609

Historie

Jan Vilém se narodil roku 1562 jako druhý syn vévody Viléma z Jülich-Cleves-Bergu a Marie Habsburské. Protože země jeho otce se nesměly dělit, byl určen pro církevní dráhu a vychováván v Xantenu. Roku 1574 ho münsterská kapitula zvolila biskupem, jenže hned v následujícím roce zemřel jeho starší bratr Karel Fridrich a Jan Vilém se stal dědicem otcových zemí. Biskupství v Münsteru se definitivně vzdal roku 1585, kdy se oženil s Jakobeou Bádenskou.

Od roku 1589 trpěl vážnou duševní nemocí a od státních záležitostí byl odstaven. Jakobea zemřela roku 1597 a o dva roky později se Jan Vilém oženil s Antonií Lotrinskou. I druhé manželství zůstalo bezdětné.

Jan Vilém zemřel 25. března 1609 bez potomků. O jeho dědictví se přeli dědicové jeho starších sester – Braniborsko a Falc-Neuburg. Spor se stal součástí konfliktů, které vyústily ve třicetiletou válku, a skončil rozdělením zemí: Braniborsko získalo Kleve a Marku, Falc-Neuburg Jülich a Berg. Jeho tělo zůstalo kvůli nejasné situaci téměř dvacet let nepohřbené v zámecké kapli v Düsseldorfu; pohřeb se konal až 30. října 1628.

Mince Jana Viléma

Z ravensberské mincovny v Bielefeldu pocházejí groše v hodnotě 1/24 tolaru z let 1596 až 1602. Na líci nesou pětipolý erb spojených vévodství se třemi přilbami a zkrácené heslo DEVS REFVGIVM ME, tedy Deus refugium meum (Bůh je mé útočiště), na rubu říšské jablko s číslicí 24 a opis MO NO DVC IVL CLI ET MO, tedy nová mince vévody jülišského, klevského a bergského. Totéž heslo v plném znění DEVS REFVGIVM MEVM nese i tolar z roku 1609 s poprsím vévody ve tříčtvrtečním pohledu a s erbem se třemi přilbami.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet