Ján Zápolya

Ján Zápolya (česky Jan Zápolský, maďarsky Szapolyai János, † 1540) byl jako Jan I. uherský král od roku 1526 do své smrti. Soupeřil o korunu s Ferdinandem I. Habsburským a opíral se o osmanského sultána, což vedlo k rozdělení Uher. Razil zlaté forinty a denáry s Madonou, patronkou Uher.

Totožnost uherský král Jan I., protikrál Ferdinanda I. Habsburského
Vláda 1526–1540, korunován 11. listopadu 1526 ve Stoličném Bělehradě
Úmrtí 22. července 1540, Szászsebes (dnes Sebeș, Rumunsko)
Předchozí úřad sedmihradský vojvoda 1510–1526
Nástupce syn Jan Zikmund Zápolský
Mince zlaté forinty s Madonou a svatým Ladislavem, denáry a oboly s Madonou
Opis denáru IOHANNES R VNGAR, na rubu PATRONA VNGARIE

Historie

Ján Zápolya se narodil na Spišském hradě jako syn uherského palatina Štěpána Zápolyi. Rod Zápolyů pocházel ze Slavonie a patřil k nejbohatším v Uhrách. Od roku 1510 byl sedmihradským vojvodou a roku 1514 jeho vojsko porazilo selské povstání Györgye Dózsy. Už za krále Vladislava II. Jagellonského stál v čele drobné šlechty, která odmítala prohabsburskou orientaci dvora a vysoké aristokracie.

Po porážce u Moháče 29. srpna 1526, kde zahynul král Ludvík II. Jagellonský, zvolil sněm ve Stoličném Bělehradě 10. listopadu Zápolyu králem a následující den byl korunován svatoštěpánskou korunou. Prohabsburská část šlechty však 17. prosince 1526 v Prešpurku zvolila králem Ferdinanda Habsburského a vypukla válka o trůn. Ferdinandovo vojsko porazilo Zápolyu 27. září 1527 u Tarcalu nedaleko Tokaje a roku 1528 uprchl do Polska. Odtud hledal pomoc u sultána Sulejmana I. a přijal postavení osmanského vazala.

Při tažení na Vídeň roku 1529 dobyl Sulejman 8. září Budín a vrátil ho pod Zápolyovu vládu. Následovalo desetiletí bojů; roku 1533 uzavřeli Osmané s Ferdinandem mír, který mu ponechal západní Uhry. Mír ve Velkém Varadíně roku 1538 uznal oba krále s tím, že po Zápolyově smrti připadne celé království Ferdinandovi. Zápolya však v červenci 1540 krátce po narození syna Jana Zikmunda zemřel a jeho stoupenci dohodu neuznali. Osmané roku 1541 obsadili Budín a Uhry zůstaly rozdělené na habsburskou část, osmanskou část a východní území, z něhož vzniklo Sedmihradské knížectví. Rozdělení trvalo až do konce 17. století.

Mince Jána Zápolyi

Zápolya razil v mincovnách, které právě ovládal; aukční katalogy uvádějí mimo jiné kremnický dukát z roku 1527 a klužský dukát z roku 1539. Zlaté forinty nesou na líci Madonu s Ježíškem a pod ní rodový znak Zápolyů, na rubu stojícího svatého Ladislava. Opis zní IOANNES D G R HVNGARIE; jiné typy mají na líci znak a na rubu Madonu s opisem PATRONA HVNGARIE. Ze zlatých ražeb vyniká desetinásobný zlatý forint z roku 1540 ze Sibiu (Nagyszeben) a násobný zlatý forint s korunovaným poprsím krále.

Stříbrné denáry z roku 1527 mají na líci čtvrcený uherský znak se srdečním štítkem s vlkem z rodového erbu Zápolyů a opis IOHANNES R VNGAR, na rubu korunovanou Madonu s Ježíškem a PATRONA VNGARIE. Ražil i oboly se stejnými motivy; z jeho grošů je znám jediný typ, který patří k největším vzácnostem uherského mincovnictví. Po jeho smrti se razily mince jménem malého Jana Zikmunda, za něhož vládla matka Izabela Jagellonská.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet