Jaromír

Jaromír (asi 975-1035) byl český kníže z rodu Přemyslovců, syn Boleslava II. a možná Emmy, který vládl ve třech přerušovaných obdobích (1002-1003, 1004-1012, 1033-1034) a prožil jeden z nejtragičtějších osudů české dynastie včetně vyklestění a oslepení. Jeho denáry ražené v Praze, Vyšehradě a Plzni představují vrchol raně středověkého mincovnictví, přičemž jako první nesly jméno svatého Václava jako zemského patrona a jména mincmistrů, což činí z těchto extrémně vzácných ražeb klíčové prameny pro poznání počátků českého státu.

Historie

Jaromír byl nejmladším synem Boleslava II. a bratrem Boleslava III. a Oldřicha. Z obavy o knížecí stolec jej starší bratr Boleslav III. nechal vyklestit (kastrovat), aby nemohl mít legitimní potomky. Spolu s matkou a mladším bratrem Oldřichem uprchl k bavorskému králi Jindřichu II. (955-979, 985-995), který se stal jeho celoživotním spojencem.

Po pádu krutovládce Boleslava III. nastoupil na český trůn Vladivoj (1002-1003), po jehož smrti byla Praha okupována polskými vojsky Boleslava Chrabrého (1003-1004). S pomocí Jindřicha II. roku 1002 Poláky vypudil a stal se knížetem. Jeho první vláda trvala krátce – nedokázal si udržet moc a musel ustoupit ambicióznímu bratru Oldřichovi, který ho vyhnal do exilu.

Hlavní období Jaromírovy vlády (1004-1012) přineslo stabilizaci po letech chaosu. Obnovil kvalitní ražbu denárů, které poprvé v českých dějinách nesly jméno svatého Václava jako zemského patrona – předzvěst pozdější státní ideologie. Zavedl také zvyk uvádět na mincích jména mincmistrů, což umožňuje přesnou chronologii a lokalizaci ražeb. Jeho nepřítomnost v Čechách kvůli zahraničním vojenským výpravám však vyvolala povstání vedené bratrem Oldřichem.

Roku 1012 využil Oldřich Jaromírovy nepřítomnosti, zmocnil se vlády a Jaromíra zajal. Ten se obrátil na císaře Jindřicha II., později Konráda II. Sálského (1024-1039), který však nebyl spokojen s Oldřichovou politikou. Konrád hrozil, že svěří Jaromírovi Čechy jako úděl, což přimělo Oldřicha ke kompromisu – po návratu do Čech nechal bratra zajmout a oslepit (1033).

Po Oldřichově smrti 1034 se vláda krátce vrátila do Jaromírových rukou, ale slepý stařec již vládl jen formálně – faktickou moc držel synovec Břetislav I., který mu dobrovolně předal vládu. Jaromír zahynul podle Kosmovy kroniky jako „neškodný slepý stařec" dne 4. listopadu 1035 rukou vraha z rodu Vršovců. Jeho tragický osud – vyklestěný a oslepený vlastními bratry – představuje nejtemnější kapitolu přemyslovských bratrovražedných bojů.

Mincovnictví Jaromíra

Denáry velkého střížku představují Jaromírův hlavní numismatický odkaz. Raženy v mincovnách Praha, Vyšehrad, Plzeň a snad Kouřim. Váha kolísala mezi 0,8-1,2 g při ryzosti 850-920/1000. Jejich chronologie zatím nebyla podrobněji zpracována, ale rozlišujeme několik základních typů podle ikonografie.

Typ kříž/kaplice – nejstarší, pravděpodobně z první vlády (1002-1003). Jednoduchý kříž na aversu, stylizovaná rotunda na reversu. Byzantizující typy – dvojitý kříž, císařský orel, vliv východního křesťanství. Raženy po návratu z exilu u Jindřicha II., dokumentují politickou orientaci.

Svatováclavské denáry představují revoluční inovaci – poprvé se na českých mincích objevuje jméno sv. Václava jako zemského patrona, nikoli jen jako historické osoby. Nápis WENCEZLAVS nebo SCS VENCEZLAVS. Tato tradice později dominovala českému mincovnictví až do 20. století.

Jména mincmistrů na Jaromírových denárech jsou nejstarší doložená v českém mincovnictví: NACUB, MIZLATA, OMBEN a další. Tato praxe umožňuje identifikaci mincoven a dataci. Celkový počet variant přesahuje 50 typů, což je nejvíce mezi raně středověkými Přemyslovci.

Zajímavosti

• Jaromírovy denáry jsou sběratelsky velmi vzácné – nalezeny většinou pouze ve dvou depotech: Řivnáč u Levého Hradce (1924) a Chrášťany (1897)
• Jaromír je jediný Přemyslovec, který byl vyklestěn i oslepen – Kosmas viděl v jeho osudu exemplární Boží trest
• Chrášťanský typ českých denárů obsahoval depot výhradně Jaromírových ražeb – důkaz organizované tezaurace
• Denár s nápisem NACUB ME FECIT (Nacub mě vyrobil) je první česká mince se jménem výrobce
• Jaromír razil mince i během slepoty (1033-1034) – Břetislav I. používal strýcovo jméno pro legitimitu
• Plzeňská mincovna Jaromíra je nejstarší doložená mincovna v západních Čechách – fungovala pouze za jeho vlády