Jaromír

Jaromír (asi 975–1035) byl český kníže z rodu Přemyslovců, který vládl ve třech obdobích (1003, 1004–1012, 1033–1034) a prožil jeden z nejtragičtějších osudů v dějinách české dynastie. Syn Boleslava II. Pobožného a prostřední z trojice bratrů se stal obětí dynastických sporů, ale přesto významně přispěl k rozvoji českého mincovnictví, když jako první nechal razit mince s podobiznou svatého Václava.

Historie

Jaromír se narodil pravděpodobně kolem roku 975 jako syn českého knížete Boleslava II. Pobožného a jeho druhé, neznámé manželky. Byl prostředním ze tří bratrů - starší Boleslav III. Ryšavý a mladší Oldřich se později stali jeho největšími nepřáteli. Jeho životní tragédie začala roku 1001, kdy ho starší bratr Boleslav III. z obavy o knížecí stolec nechal vykastrovat, což ve středověku znamenalo společenské znemožnění a vystavení všeobecnému posměchu. Společně s mladším bratrem Oldřichem a matkou Emmou musel uprchnout před Boleslavovou krutostí k bavorskému vévodovi Jindřichovi II., dlouholetému spojenci jejich otce. Po smrti Vladivoje začátkem roku 1003 byl Jaromír díky vojenské pomoci Jindřicha II. krátce dosazen na český knížecí stolec, ale brzy musel prchnout před Boleslavem III. a Boleslavem Chrabrým. Teprve na podzim 1004 se mohl ujmout vlády, když s podporou již římskoněmeckého krále Jindřicha II. byli z Čech vypuzeni Poláci. Přijal od Jindřicha II. Čechy v léno a obdržel od něho kopí jako symbol lenního vztahu. V následujících letech podporoval říši v bojích s Boleslavem Chrabrým a krátce po svém nastoupení na trůn dobyl Budyšín, ale v roce 1007 jej Boleslav Chrabrý dobyl zpět. Morava během Jaromírovy slabé vlády k českému státu nepatřila. Na jaře 1012 se zmocnil vlády v Čechách nejmladší z bratrů Oldřich a Jaromír musel utéci nejprve do Polska a pak do říše k Jindřichovi II., který ho však uvěznil v Utrechtu, kde strávil 21 let. Když byl Oldřich roku 1033 obviněn císařem Konrádem II. z úkladů a sesazen, byl Jaromír potřetí ustaven českým knížetem. Již na jaře 1034 však byl Oldřich propuštěn s podmínkou, že se o vládu bude dělit s Jaromírem. Oldřich však Jaromíra ihned nechal oslepit a uvěznit v Lysé nad Labem. Po Oldřichově náhlé smrti 9. listopadu 1034 se Jaromír počtvrté stal knížetem, ale z vlastní vůle se vzdal vlády ve prospěch Oldřichova syna Břetislava I. V roce 1035 byl bezmocný, slepý a vykastrovaný Jaromír z vůle Vršovců zavražděn - podle Kosmase "když onen slepec, sedě na záchodě v hodině noční, vyprazdňoval břich, proklál ho ostrým oštěpem zezadu až do útrob břišních".

Navzdory svému tragickému osudu Jaromír významně přispěl k rozvoji českého mincovnictví. Ke knížecím mincovnám na Pražském hradě a Vyšehradu přibyly za jeho vlády ražební aktivity na několika dalších českých hradech - v Plzni, Kouřimi a možná i Mělníku. Razil stříbrné denáry podle tradičních českých vzorů, které si zachovaly vysokou kvalitu a standardní parametry. Na líci mincí používal různé formy svého jména - "IAROMIRUS", "IAROMIR" nebo zkráceně "IARO" s tradičním titulem "DVX". Nejvýznamnějším přínosem bylo, že jako první český kníže nechal razit mince s podobiznou svatého Václava jako zemského patrona, čímž posílil legitimitu své vlády a zdůraznil kontinuitu s svatováclavskou tradicí. Na některých mincích se také objevuje jméno svatého Vojtěcha. Motivy na rubu zůstaly tradičně české - různé typy křížů, chrámy nebo kaplička se svatým. Kvalita ražby byla vysoká, což dokládá, že si Jaromír udržel fungující mincovní aparát i přes politické otřesy své vlády. Jeho mince jsou dnes velmi vzácné - větší nálezy pochází z vrchu Řivnáč u Levého Hradce (nalezeno 1924) a z Chrášťan (nalezeno 1897). Jeden z významných depotů datovaných k roku 1012 dokládá, že ukrytí pokladu souviselo s Jaromírovým sesazením Oldřichem.

Význam pro investory a sběratele

Mince knížete Jaromíra patří mezi nejcennější české numismatické památky díky své vzácnosti a historickému významu. Jsou prvními českými mincemi s podobiznou svatého Václava, což z nich činí klíčové kusy pro sběratele české národní numismatiky. Na trhu dosahují velmi vysokých cen a jejich hodnota neustále roste díky omezenému počtu dochovaných exemplářů a rostoucímu zájmu o raně středověké české mince.

Příklady

Nejznámější jsou denáry s nápisem "IAROMIRUS DVX" a křížem s kapličkou na rubu, typ se svatým Václavem jako první zobrazení zemského patrona na české minci, či mince s nápisem svatého Vojtěcha na rubu. Vzácné jsou exempláře z mincovny v Plzni a kusy s regionálními variantami motivů. Některé mince nesou kombinace křesťanských symbolů, které dokládají Jaromírovu zbožnost a snahu o legitimizaci vlády.

Zajímavosti

• Jaromír byl první český panovník, který nechal razit mince s podobiznou svatého Václava, čímž založil tradici národní české numismatiky
• Navzdory vykastrování a oslepení vládl celkem téměř 12 let ve třech různých obdobích
• Jeho mince dokládají rozšíření mincovní produkce z Prahy do regionálních center českého státu
• Depot z roku 1012 nalezený v 20. století dokládá přímou souvislost mezi politickými událostmi a ukrýváním pokladů
• Byl považován za zakladatele města Jaroměře, které nese jeho jméno
• Jeho tragický osud se stal symbolem dynastických sporů přemyslovského rodu na přelomu 10. a 11. století