Jaroslav Moudrý

Jaroslav Moudrý byl kyjevský velkokníže vládnoucí v letech 1019 až 1054, za jehož vlády dosáhla Kyjevská Rus největšího územního rozsahu a kulturního rozkvětu. Jeho panování představuje zlatý věk staroruského státu, kdy Kyjev soupeřil s Konstantinopolí o titul největšího města východní Evropy. Pro numismatiku je Jaroslav významný pokračováním ražby stříbrníků a vytvořením prvního ruského zákoníku Ruská pravda, který upravoval i měnové poměry.

Historie

Jaroslav se narodil kolem roku 978 jako syn Vladimíra I. a polockej kněžny Rognedy. Otec ho ustanovil knížetem v Rostově a později v Novgorodě. Po Vladimírově smrti v roce 1015 vypukla mezi bratry válka o nástupnictví. Jaroslavův bratr Svjatopolk Proklatý nechal zavraždit bratry Borise, Gleba a Svjatoslava. Jaroslav s podporou Novgoroďanů a varjažských žoldnéřů porazil Svjatopolka v bitvě u Ljubeče v roce 1016, ale musel ještě bojovat s bratrem Mstislavem Tmutrakaňským.

Po smrti Mstislava v roce 1036 sjednotil Jaroslav celou Rus pod svou vládou. Úspěšně bránil zemi proti kočovníkům, v roce 1036 rozhodně porazil Pečeněhy u Kyjeva. Vedl méně úspěšné výpravy proti Byzanci v roce 1043 a Polsku. Jeho hlavním dílem byla vnitřní konsolidace státu a kulturní rozvoj. Kyjev přestavěl podle vzoru Konstantinopole s Zlatou branou a chrámem svaté Sofie. Založil první ruskou knihovnu a školu překladatelů.

Jaroslav vytvořil síť dynastických sňatků, která propojila Rus s celou Evropou. Jeho dcery se provdaly za krále Francie, Norska a Uher, synové si vzali princezny z Byzance, Polska a Německa. Sám byl ženatý se švédskou princeznou Ingigerdou. Vydal Ruskou pravdu, první psaný zákoník upravující trestní právo, dědictví a obchodní vztahy. Ustanovil kyjevského metropolitu bez byzantského souhlasu, čímž posílil nezávislost ruské církve.

Jaroslav zemřel 20. února 1054 v Kyjevě a byl pohřben v chrámu svaté Sofie. Jeho závěť rozdělující Rus mezi syny podle seniorátu vedla k pozdějšímu rozdrobení státu. Přesto jeho vláda představovala vrchol moci Kyjevské Rusi. Za Jaroslava měla Rus přes 400 měst, rozsáhlý obchod a diplomatické styky od Skandinávie po Byzanc. Jeho přínos pro ruskou kulturu a státnost mu vynesl přízvisko Moudrý, přidělené až v 19. století historiografy.

Mincovnictví a měnový systém Jaroslava Moudrého

Jaroslav pokračoval v ražbě stříbrníků podle vzoru svého otce Vladimíra. Jeho mince nesly na líci obraz svatého Jiří, patrona knížete, na rubu rodový znak Rurikovců s nápisem Jaroslav stříbro. Ražba byla omezená, mince sloužily především reprezentačním účelům. Většina obchodu probíhala prostřednictvím cizích mincí, zejména arabských dirhamů a byzantských miliarésií, nebo naturální směnou.

Ruská pravda Jaroslava Moudrého obsahuje první měnové předpisy na Rusi. Stanovila pokuty v hřivnách stříbra a kunách, což byly kožešinové peníze. Systém počítal: 1 hřivna = 20 nogat = 25 kun = 50 řezan. Tento měnový systém kombinoval váhové stříbro s kožešinovou měnou, což odráželo dvojí charakter ruské ekonomiky. Jaroslavovy mincovní a měnové reformy položily základ středověkého ruského peněžnictví.

Zajímavosti

• Jaroslav kulhal po zranění v bitvě, proto dostal přezdívku Chromý, kterou pozdější historici změnili na Moudrý
• Jeho knihovna v chrámu svaté Sofie údajně obsahovala překlady antických autorů, které se nedochovaly
• Anna Jaroslavna se stala francouzskou královnou a matkou Filipa I., od ní pochází jméno Filip ve francouzské dynastii
• Jaroslavovy stříbrníky jsou tak vzácné, že existuje méně než 20 známých exemplářů
• Chrám svaté Sofie v Kyjevě byl s rozlohou 5000 metrů čtverečních největším chrámem východní Evropy
• Jaroslav je jediný ruský panovník zobrazený s knihou místo meče na pomníku Tisíciletí Ruska