Jindřich Julius Brunšvicko-Lüneburský
Jindřich Julius Brunšvicko-Lüneburský byl v letech 1589–1613 vévoda brunšvicko-wolfenbüttelský a od roku 1607 ředitel tajné rady císaře Rudolfa II. v Praze, kde také zemřel. Proslul symbolickými tolary s jasnou politickou zprávou, například takzvaným lživým a pravdivým tolarem z 90. let 16. století.
| Narození | 15. října 1564, zámek Hessen |
|---|---|
| Úmrtí | 20. července 1613, Praha |
| Hrob | kostel Panny Marie, Wolfenbüttel |
| Vévoda | 1589–1613 |
| Další úřady | administrátor halberstadtského biskupství, ředitel tajné rady Rudolfa II. |
| Rodiče | Julius Brunšvicko-Lüneburský a Hedvika Braniborská |
| Nástupce | syn Fridrich Oldřich |
| Mincovny | Goslar, Zellerfeld |
| Mince | tolary s alegorickými výjevy, vícetolarové lösery |
Historie
Jindřich Julius se narodil 15. října 1564 jako syn vévody Julia Brunšvicko-Lüneburského. Už ve dvou letech byl zvolen luterským administrátorem biskupství v Halberstadtu a ve dvanácti letech se stal prvním rektorem nově založené univerzity v Helmstedtu.
Vévodou se stal roku 1589 a sídlil ve Wolfenbüttelu. Vedl spory se šlechtou a s městem Brunšvikem, které roku 1605 marně dobýval. Na jeho dvoře působil skladatel Michael Praetorius a anglická herecká společnost. Od roku 1600 pobýval opakovaně u dvora Rudolfa II. v Praze a roku 1607 se stal ředitelem jeho tajné rady; radil i císaři Matyášovi.
Oženil se s Doroteou Saskou a podruhé s Alžbětou Dánskou. Zemřel 20. července 1613 v Praze a byl pohřben ve Wolfenbüttelu. Nástupcem se stal syn Fridrich Oldřich, další syn Kristián Brunšvický proslul jako vojevůdce třicetileté války.
Mince Jindřicha Julia
Jindřich Julius dal razit tolary s alegorickými výjevy, které komentovaly jeho spory. Rebelský tolar z roku 1595 mířil na vzpurnou šlechtu, roku 1596 následoval lživý tolar (Lügentaler) a v letech 1597–1598 pravdivý tolar (Wahrheitstaler). Roku 1599 vznikly vosí, pelikánový a svornostní tolar.
V letech 1608–1612 razil vícetolarové lösery s vévodou na koni; desetitolarový löser vznikl roku 1609 v Zellerfeldu. Mince vznikaly v mincovnách v Goslaru a Zellerfeldu.