Jubilejní mince
Jubilejní mince je mince ražená k významnému historickému výročí nebo jiné státní události, kterou připomíná motivem, nápisem či letopočtem. V československém a českém mincovnictví lze za jubilejní označit většinu pamětních mincí; příkladem je stříbrná desetikoruna k 10. výročí vzniku republiky z roku 1928.
| Význam | mince ražená k historickému výročí nebo významné státní události |
|---|---|
| 10 Kč 1928 | 10. výročí vzniku Československa; stříbro 700/1000, 10 g, 30 mm; návrh Otakar Španiel; náklad 1 000 000 ks; vydána 28. října 1928 |
| 20 Kč 1937 | úmrtí T. G. Masaryka; stříbro 700/1000, 12 g, 34 mm; líc Jaroslav Horejc, rub Otakar Španiel; náklad 1 000 000 ks; vydána 21. prosince 1937 |
| Mincovna 10 Kč 1928 a 20 Kč 1937 | Kremnice |
| Zlaté jubilejní ražby | svatováclavské dukáty k 5. výročí vzniku republiky (1923); 5dukát a 10dukát ke svatováclavskému miléniu (1929); dukáty k 600. výročí úmrtí Karla IV. (1978) |
Historie
Jubilejní mince navazují na starou myšlenku, že mince není jen prostředek placení, ale také nositel sdělení. Ve starověku a středověku se na ražbách připomínala vítězství, nástup panovníka, založení města nebo významné stavby. V moderní době se tento princip proměnil v cílené připomínání výročí: stát prostřednictvím mincí zdůrazňuje kontinuitu, identitu a důležité historické milníky.
Výraz „jubilejní“ označuje ražby vydané k určitému výročí – vzniku státu, panovnické vlády, narození či úmrtí významné osobnosti nebo k další státní a společenské události. Od běžné oběžné mince se jubilejní ražba liší tím, že její vznik má konkrétní důvod a motiv je tomuto důvodu podřízen. Jubilejní mince může být určena do oběhu, nebo může mít od počátku pamětní a sběratelský charakter.
V československé tradici se jubilejní mince spojily se stříbrnými emisemi meziválečného období. Stříbrnou desetikorunu k 10. výročí vzniku republiky navrhl Otakar Španiel a do oběhu byla vydána přímo v den jubilea, 28. října 1928. Stříbrná dvacetikoruna připomínající úmrtí Tomáše Garrigua Masaryka vyšla 21. prosince 1937; líc navrhl Jaroslav Horejc, rub Otakar Španiel. Obě mince razila mincovna v Kremnici v nákladu milion kusů.
Vedle stříbrných mincí mají v českém prostředí silné místo zlaté jubilejní ražby, zejména svatováclavské dukáty. Za jubilejní se řadí svatováclavské dukáty ražené k 5. výročí vzniku Republiky československé (1923) a zlaté pětidukáty a desetidukáty ražené ke svatováclavskému miléniu (1929).
Jubilejní pojetí se uplatnilo i později: roku 1978 se razily dukáty k 600. výročí úmrtí Karla IV. V širším smyslu lze za jubilejní ražby považovat většinu československých i českých pamětních mincí, protože připomínání státních a kulturních výročí je jedním z hlavních důvodů jejich vydávání.
Jak jubilejní mince vypadá a k čemu slouží
Jubilejní mince nese jednoznačnou vazbu na konkrétní událost: výročí, letopočet, vysvětlující opis nebo symboly spojené s tématem. Výtvarné řešení je slavnostnější než u běžného oběživa a pracuje se státními znaky, portréty významných osobností, architekturou či symbolikou, která má výročí připomenout na první pohled.
Materiál jubilejních mincí se liší podle účelu. Meziválečné jubilejní desetikoruny a dvacetikoruny byly stříbrné mince určené do oběhu; dnešní oběžné mince se razí z obecných kovů, pamětní a sběratelské ražby ze stříbra a zlata. U nich je důležitá i kvalita ražby – vedle běžné kvality se vydávají ve špičkové kvalitě (proof), protože mají působit reprezentačně.
Z numismatického hlediska se u jubilejních mincí sleduje nominál, rok emise, kov, ryzost, hmotnost, průměr, náklad a autor návrhu. Jubilejní mince tak není jen mince s hezkým motivem, ale historický dokument, který zachycuje, jaké události stát považoval za hodné připomínky a jakým výtvarným jazykem je chtěl veřejnosti sdělit.
