Justinián I.

Justinián I. (482–565), celým jménem Flavius Petrus Sabbatius Iustinianus, byl byzantský císař vládnoucí v letech 527–565. Jeho éra představuje zlatý věk byzantského mincovnictví, kdy zavedl rozsáhlou měnovou reformu a vytvořil systém zlatých solidů, který ovlivnil evropské mincovnictví na staletí dopředu.

Historie

Justinián se narodil kolem roku 482 v makedonské vesnici Tauresium do prosté rolnické rodiny. Jeho život změnil strýc Justin I., který se vypracoval z prostého vojáka až na císařský trůn. Justin povolal synovce do Konstantinopole, zajistil mu vynikající vzdělání a postupně ho zapojoval do státní správy. Když roku 518 Justin nastoupil na trůn, stal se Justinián jeho nejbližším rádcem a spoluvládcem.

Po Justinově smrti 1. srpna 527 převzal Justinián vládu nad Východořímskou říší. Jeho ambiciózním cílem bylo obnovit slávu a rozsah bývalého Římského impéria. Společně se svou manželkou Theodorou, bývalou tanečnicí a herečkou, která se stala vlivnou spoluvládkyní, zahájil období rozsáhlých reforem a výbojů.

Vojenské tažení svěřil Justinián schopným vojevůdcům Belisariovi a Narsesovi. Belisarios nejprve roku 533 rychle dobyl vandalské království v severní Africe. Následovala dlouhá a vyčerpávající válka s Ostrogóty o Itálii (535–554), která sice skončila byzantským vítězstvím, ale zanechala Apeninský poloostrov zpustošený. Byzantinci získali také jižní část Pyrenejského poloostrova od Vizigótů. Tyto výboje však vyčerpaly říšskou pokladnu a ukázaly se jako dlouhodobě neudržitelné.

Justiniánova vláda byla poznamenána katastrofálním Nikovým povstáním roku 532, kdy nespokojené konstantinopolské obyvatelstvo málem svrhlo císaře. Povstání bylo krvavě potlačeno Belisariem, přičemž zahynulo údajně 30 000 lidí. Po povstání nechal Justinián přestavět zničené části města včetně velkolepého chrámu Hagia Sofia, který dodnes stojí jako monument byzantské architektury.

Nejtrvalejším Justiniánovým odkazem je právní kodifikace známá jako Corpus Iuris Civilis. Tento monumentální soubor římského práva sestavený komisí právníků pod vedením Triboniana obsahoval Kodex, Digesta, Instituce a Novely. Stal se základem právních systémů většiny evropských států a ovlivňuje právo dodnes.

Roku 541 zasáhla říši ničivá Justiniánova morová rána, první zaznamenaná pandemie bubonického moru v Evropě. Epidemie si vyžádala miliony obětí a výrazně oslabila ekonomickou i vojenskou sílu Byzance. Sám císař onemocněl, ale přežil. Poslední léta jeho vlády byla poznamenána obrannými boji proti Peršanům na východě a novým barbarským vpádům na severu. Justinián zemřel 14. listopadu 565 ve věku 83 let jako poslední císař, jehož rodným jazykem byla latina.

Byzantské mincovnictví za Justiniána

Justinián provedl roku 538 zásadní měnovou reformu, která standardizovala byzantský mincovní systém. Základem se stal zlatý solidus o váze 4,5 gramu, ražený v čistotě 23 karátů. Jeden solidus se rovnal 12 stříbrným miliarensím nebo 180 měděným folles. Na rozdíl od západních států udržovala Byzanc stabilní zlatou měnu po celá staletí.

Justiniánovy mince jsou charakteristické zobrazením císaře en face (zpříma), což bylo novinkou oproti tradičním profilovým portrétům. Císař je vyobrazen s helmou nebo diadémem, v pravé ruce drží globus s křížem symbolizující světovládu. Revers solidů zobrazoval anděla Viktorie nebo personifikaci Konstantinopole. Nápisy byly stále v latině: D N IVSTINIANVS PP AVG (Náš pán Justinián, trvalý Augustus).

Měděné folles zavedené reformou nesly na reversu velké označení hodnoty (M = 40 nummií, K = 20, I = 10, E = 5). Tyto mince se razily v hlavních mincovnách: Konstantinopoli, Antiochii, Alexandrii, Kartágu, Ravenně a dalších městech. Každá mincovna měla své značení, což umožňuje přesnou identifikaci původu mincí.

Zajímavosti

• Justiniánův portrét na mincích se během jeho dlouhé vlády postupně měnil – z mladého muže s plnovousem na starce s řídkými vlasy
• Byzantský solidus se stal mezinárodní měnou středověku, arabsky nazývaný dínár a uznávaný od Británie po Indii
• Císařovna Theodora měla vlastní mincovní ražby, což bylo výjimečné pro ženy té doby
• Některé Justiniánovy mince nesou dataci podle let vlády (ANNO s číslem), což byl převratný prvek v numismatice
• Folles z období reconquisty Itálie často obsahují vítězné nápisy VICTORIA AVGGG oslavující dobytí Říma