Justinián I.
Justinián I. (483–565), celým jménem Flavius Petrus Sabbatius Iustinianus, byl východořímským (byzantským) císařem vládnoucím v letech 527–565. Patří mezi nejvýznamnější panovníky pozdní antiky, jehož vláda představovala poslední velký pokus o obnovu římské říše v její původní podobě. Z numismatického hlediska je důležitý především tím, že upevnil byzantský měnový systém založený na solidu, zlaté minci mimořádné stability a kvality, která se stala základem ekonomiky východního Středomoří na několik následujících staletí a ovlivnila vývoj měnových systémů v Evropě i v islámském světě.
Historie
Justinián se narodil kolem roku 483 v Tauresiu (dnešní Severní Makedonie) v rodině romanizovaných Ilyrů. Na byzantský trůn nastoupil v roce 527 po smrti svého strýce Justina I., který ho adoptoval a učinil svým spoluvladařem. Justiniánova vláda byla poznamenána ambiciózními projekty v mnoha oblastech. Ve spolupráci se svými schopnými generály Belisarem a Narsem dobyl zpět značnou část západního Středomoří včetně severní Afriky, Itálie a části Španělska z rukou germánských království. Vedl také úspěšné, ale vyčerpávající války s Persií. V domácí politice provedl rozsáhlou kodifikaci římského práva, známou jako Corpus Iuris Civilis, která se stala základem právních systémů mnoha moderních států. Podporoval monumentální stavební projekty, z nichž nejvýznamnější je chrám Hagia Sofia v Konstantinopoli. Jeho vláda byla také poznamenána vnitřními nepokoji, jako bylo povstání Nika v roce 532, a opakovanými epidemiemi moru. Justinián zemřel 14. listopadu 565 ve věku 82 let a zanechal říši územně rozšířenou, ale ekonomicky vyčerpanou.
Když Justinián nastoupil na trůn, zdědil měnový systém, který už byl částečně reformován jeho předchůdci, zejména Anastasiem I. (491–518). Základem tohoto systému byl zlatý solidus (řecky nomisma), mince zavedená už Konstantinem Velikým na počátku 4. století. Justinián tento systém dále upevnil a standardizoval. Solidus měl hmotnost 4,5 gramu a vyznačoval se mimořádně vysokou ryzostí zlata (přibližně 98%), která byla pečlivě kontrolována. Vedle solidu existovaly i jeho díly – semissis (polovina solidu) a tremissis (třetina solidu). Stříbrné mince byly reprezentovány především miliarensem a siliquou, zatímco běžný peněžní oběh zajišťovaly měděné folles a jejich díly. Vztah mezi zlatými a měděnými nominály byl stabilizován tak, že 1 solidus odpovídal 288 nummi (účetním jednotkám), podle kterých se počítala hodnota měděných mincí. Konstantinopolská mincovna, označovaná na mincích CONOB (Constantinopolis obryzum – čisté zlato z Konstantinopole), byla hlavním centrem ražby, ale mince se produkovaly i v řadě dalších měst, například v Kartágu, Ravenně, Římě, Alexandrii a Antiochii.
Justiniánovy mince se vyznačovaly specifickou ikonografií, která odrážela jeho imperiální ideologii a úzké spojení mezi státem a křesťanstvím. Na aversu (líci) zlatých a stříbrných mincí byl zobrazen císařův portrét, zpočátku v profilu podle antické tradice, ale postupně se prosadilo frontální zobrazení, které se stalo charakteristickým znakem byzantského mincovnictví. Justinián byl obvykle vyobrazen s diadémem nebo korunou a v císařském rouchu, často držící říšské jablko s křížem. Nápis uváděl jeho jméno a tituly, nejčastěji ve formě DN IVSTINIANVS PP AVG (Dominus Noster Iustinianus Perpetuus Augustus – Náš pán Justinián, věčný vznešený). Na reversu (rubu) se objevovaly různé křesťanské a imperiální motivy – nejčastěji personifikace Viktorie (bohyně vítězství), později nahrazená postavou anděla nebo archanděla, držící kříž nebo žezlo. Od 40. let 6. století se na reversech mincí začala objevovat i datace podle let Justiniánovy vlády. Důležitou inovací bylo zavedení vyobrazení Krista na některých mincích, což odráželo rostoucí význam křesťanství v byzantské státní ideologii. Měděné mince často nesly na reversu velké číslice označující jejich hodnotu v nummi (M = 40, K = 20, I = 10, E = 5), což usnadňovalo jejich používání v běžném obchodě.
Význam pro investory a sběratele
Mince Justiniána I. patří mezi důležité sběratelské předměty byzantské numismatiky a přechodného období mezi antikou a středověkem. Pro sběratele jsou atraktivní díky své historické důležitosti, umělecké kvalitě a relativní dostupnosti některých typů. Obzvláště ceněné jsou zlaté solidy, které kombinují numismatickou a sběratelskou hodnotu s vysokým obsahem zlata. Pro investory mohou tyto mince představovat zajímavou příležitost – díky své vysoké ryzosti a historické významnosti mají stabilní a rostoucí hodnotu. Stříbrné a měděné nominály jsou cenově dostupnější a představují dobrý vstupní bod pro sběratele byzantských mincí. Zvláštní sběratelskou hodnotu mají mince z méně běžných mincoven, mince z přechodných období vývojových změn v ikonografii nebo ražby související s významnými událostmi Justiniánovy vlády, jako bylo dobytí Afriky nebo Itálie.
Příklady
Nejvýznamnější mince ražené za vlády Justiniána I.:
- Solidus – hlavní zlatá mince s portrétem císaře a personifikací Viktorie nebo andělem
- Semissis – zlatá mince v hodnotě poloviny solidu
- Tremissis – zlatá mince v hodnotě třetiny solidu
- Follis – velká měděná mince s označením hodnoty "M" (40 nummi)
- Dekanummium – menší měděná mince označená "I" (10 nummi)
Zajímavosti
- Justiniánův solidus byl tak respektovaný pro svou stabilitu a kvalitu, že se stal preferovaným platidlem v mezinárodním obchodě daleko za hranicemi říše a ovlivnil vývoj zlatých mincí v Persii, arabském světě a germánských královstvích.
- Archeologické nálezy Justiniánových mincí sahají od Británie až po Indii, což dokládá rozsáhlé obchodní kontakty Byzantské říše v 6. století.
- Přestože jeho vojenské kampaně byly mimořádně nákladné, Justinián nikdy výrazně nesnížil obsah zlata ve svých mincích, což svědčí o silné ekonomice říše i o jeho přesvědčení, že stabilní měna je klíčová pro mezinárodní prestiž.
- Frontální portrét císaře na Justiniánových pozdějších mincích, který nahradil tradiční profilové zobrazení, se stal ikonickým prvkem byzantského mincovnictví a silně ovlivnil středověkou ikonografii panovníků v celé Evropě i na Blízkém východě.