Kanada

Kanada je severoamerická federální monarchie existující od roku 1867, která vznikla spojením čtyř britských severních amerických kolonií a vyvinula se ve druhou největší zemi světa s rozvinutou ekonomikou založenou na přírodních zdrojích a službách. Kanada je v numismatice významná díky kanadským dolarům s motivy javorového listu, králwny Alžběty II. a kanadské přírody, které odrážejí britské dědictví i kanadskou národní identitu.

Historie

Kanada byla před evropským příchodem obydlena stovkami indiánských kmenů a inuitských skupin s rozmanitými kulturami od kočovných lovců v Arktidě po zemědělské kmeny v oblasti Velkých jezer. Nejpočetnější byli Irokézové, Huronové, Algonkinové a kmeny západních plání. Francouzský průzkumník Jacques Cartier poprvé použil název "Kanada" (z hurónského "kanata" znamenající vesnice) při svých výpravách roku 1534-1542 po řece Svatého Vavřince.

Francouzská kolonizace začala systematicky počátkem 17. století založením Nové Francie s centrem v Quebecu (1608) a Montrealu (1642). Samuel de Champlain založil trvalé francouzské osady a navázal obchodní vztahy s místními kmeny založené na obchodu s kožešinami. Francouzští coureurs de bois a jezuitští misionáři pronikali hluboko do kontinentu a vytvořili řídkou síť obchodních stanic od Velkých jezer po Mississippi.

Britská kolonizace začala na atlantském pobřeží v Novém Skotsku (1710) a postupně se rozšiřovala směrem na západ. Sedmiletá válka (1756-1763) skončila brytským vítězstvím a dobytím celé Nové Francie. Pařížský mír roku 1763 předal Francouzi všechna severoamerická území Británii, ale Quebec Act roku 1774 zaručil francouzskému obyvatelstvu náboženskou svobodu, vlastní právo a použití francouzského jazyka.

Americká válka za nezávislost přinesla vlnu lojalistických uprchlíků ze Spojených států, kteří se usadili v Nové Skotsku, Novém Brunšviku a Horní Kanadě (Ontario). Tito loajalisti postavili základ anglicky mluvícího kanadského obyvatelstva věrného britské koruně. Válka roku 1812 mezi Británií a USA potvrdila kanadsko-americkou hranici a posílila kanadskou identitu odlišnou od americké.

Konfederace 1. července 1867 spojila čtyři britské kolonie - Ontario, Quebec, Nové Skotsko a Nový Brunšvik - v Kanadský dominion s vlastní federální vládou, ale pod britskou korunou. Britský severoamerický akt vytvořil federální systém rozdělující pravomoci mezi federální vládu v Ottawě a provinciální vlády. John A. Macdonald se stal prvním kanadským premiérem.

Teritoriální expanze pokračovala vstupem Manitoby (1870), Britské Kolumbie (1871) a Ostrova Prince Eduarda (1873). Stavba Kanadské pacifické železnice dokončená roku 1885 spojila atlantické a pacifické pobřeží a umožnila efektivní správu rozsáhlého území. Severozápadní teritorie byla postupně organizovaná v nové provincie Albertu a Saskatchewan (1905).

První světová válka značně posílila kanadskou národní identitu. Kanada vyslala 600 tisíc vojáků a její vojenské úspěchy u Vimy a Passchendaele proslavily kanadské zbrojní síly. Kanada samostatně podepsala Versailleskou smlouvu, což symbolizovalo rostoucí nezávislost na Británii. Westminsterský statut roku 1931 formálně uznal kanadskou svrchovanost v domácích záležitostech.

Druhá světová válka definitivně ustanovila Kanadu jako samostatný subjekt mezinárodních vztahů. Kanadské zbrojní síly hrály klíčovou roli v bitvě o Atlantik, vylodění v Normandii a osvobození Nizozemska. Po válce se Kanada stala zakládající zemí NATO a OSN, čímž potvrdila svou pozici střední mocnosti s globálním vlivem.

Ústavní evoluce pokračovala přijetím Ústavy roku 1982, která převedla konečné ústavní pravomoci z britského parlamentu na kanadské instituce. Pierre Trudeau prosadil Kanadskou chartu práv a svobod, která se stala základem kanadského ústavního práva. Quebecká suverenitní hnutí v referendech 1980 a 1995 těsně neprošla, ale formovala současný kanadský federalismus.

Moderní Kanada je prosperující středná mocnost s vysokou životní úrovní, multikulturní společností a pokročilou sociální demokracií. Země je významným producentem ropy, zemního plynu, dřeva a nerostů, zatímco kanadské hodnoty míru, řádu a dobré vlády ovlivňují mezinárodní organizace po celém světě.

Kanadské mincovnictví

Kanadské mincovnictví začalo koloniálním obdobím, kdy se používaly britské mince, francouzské colonial mince a místní žetony vydávané obchodními společnostmi. První vlastní kanadská mincovna byla založena v Ottawě roku 1908 jako pobočka britské královské mincovny. Kanadské mince původně zobrazovaly pouze britské motivy s kanadským označením místa ražby.

Charakteristickými motivy raných kanadských mincí byly britští panovníci na líci a kanadské symboly na rubu - javorový list, bobr, karibú a další motivy kanadské přírody. Kanadský dolar zavedený roku 1858 nahradil britské libry a složitý systém koloniálních měn. Decimální systém rozdělený na 100 centů následoval americký vzor a zjednodušil kanadské platby.

Po druhé světové válce získala kanadská mincovna větší nezávislost a začala razit více charakteristicky kanadské mince. Javorový list se stal ústředním symbolem kanadské identity a objevoval se na mincích všech nominálů. Královna Alžběta II. zůstala na kanadských mincích jako hlava státu, ale kanadské motivy na rubu zdůraznily národní identitu odlišnou od britské.

Moderní kanadské mincovnictví patří mezi nejpokrokovější světa s inovativními technikami jako holografické prvky, barevné aplikace a bimetalové mince. Kanadské zlaté javorové listy jsou oblíbenými investičními mincemi, zatímco pamětní mince oslavují kanadskou historii, přírodu a kulturní rozmanitost. Kanadská mincovna také razí mince pro více než 75 zemí světa.

Zajímavosti

• Kanadský štít je jedním z nejstarších geologických útvarů Země s horninami starými až 4 miliardy let.
• Transkanadská magistrála dokončená roku 1885 byla technickým zázrakem propojujícím atlantické a pacifické pobřeží přes Skalnaté hory.
• Kanadské zdravotnictví založené na univerzálním veřejném pojištění se stalo vzorem pro mnoho zemí světa.
• Hokej vynalezený v Kanadě se stal národním sportem a kanadské týmy dominují světovým soutěžím už více než století.
• Kanadská mozaika multikulturní politiky oficiálně uznává etnickou rozmanitost jako klíčovou charakteristiku kanadské identity.