Americká válka za nezávislost

Americká válka za nezávislost proběhla v letech 1775 až 1783 a vznikly z ní Spojené státy americké. Pro dějiny peněz je zajímavá dvakrát: papírové peníze v ní ztratily hodnotu tak rychle, že se to promítlo do jazyka, a francouzská podpora povstalců přivedla Francii k vlastní revoluci.

Historie

Spor začal o daně. Britský parlament zdaňoval kolonie, které v něm neměly zastoupení, a heslo žádné zdanění bez zastoupení se stalo hlavním argumentem odporu. Roku 1773 vyvrcholilo napětí bostonským pitím čaje.

Boje začaly roku 1775 a 4. července 1776 přijal kontinentální kongres Deklaraci nezávislosti. Vojensky byly kolonie slabší, ale těžily z domácího terénu a z toho, že Británie válčila za oceánem. Zlom přinesla porážka Britů u Saratogy roku 1777, po níž vstoupila do války na straně povstalců Francie a po ní Španělsko.

Válka skončila kapitulací britské armády u Yorktownu roku 1781 a pařížským mírem roku 1783, kterým Británie uznala nezávislost Spojených států. Francii vítězství stálo tolik peněz, že o šest let později stála před vlastní revolucí.

Peníze revoluce

Kongres neměl pravomoc vybírat daně, a tak válku financoval tiskem papírových peněz – kontinentálek. Vydávalo se jich stále víc a jejich hodnota se hroutila, až zmizela docela. V angličtině po nich zůstal obrat not worth a Continental, tedy „nemá to cenu ani kontinentálky".

Kolonie samotné vlastní mince prakticky nerazily – Británie jim to zakazovala. V oběhu proto kolovaly cizí mince, především španělské osmireálové mince z amerického stříbra. Právě ony daly vzniknout americkému dolaru: Spanish dollar byl praktickým měřítkem hodnoty a nový stát na něj svou měnu navázal.

Řádné mincovnictví přišlo až po válce. Mincovní zákon z roku 1792 zřídil mincovnu ve Filadelfii a zavedl dolar dělený na sto centů – první velkou desetinnou měnu na světě. Sběratelsky patří k tomuto období koloniální a státní ražby, kontinentálky a rané federální mince, které jsou vzácné a dobře zdokumentované.