Kaple

Kaple je menší sakrální stavba nebo místnost určená k bohoslužbám, která zpravidla nemá farní práva a slouží soukromé nebo omezené veřejné pobožnosti. Kaple významných hradů, zámků a poutních míst se často objevují na československých a českých pamětních mincích jako symboly národní kulturní identity.

Historie

Název kaple pochází z latinského capella, což původně označovalo místo, kde byl uchováván plášť svatého Martina z Tours, relikvie francouzských králů. Když franští panovníci cestovali se svým dvorem, vozili s sebou tuto relikvii v přenosné schráně, kolem které se konaly bohoslužby. Postupně se tento název rozšířil na všechny menší bohoslužebné prostory. První kaple vznikaly již v raně křesťanském období jako součást katakomb, kde se křesťané tajně scházeli k bohoslužbám. Po legalizaci křesťanství císařem Konstantinem I. roku 313 začaly kaple vznikat jako součást paláců, vil a později hradů.

Ve středověku se kaple staly neodmyslitelnou součástí feudální společnosti. Každý významnější hrad měl svou hradní kapli, kde se konaly denní bohoslužby pro hradního pána a jeho družinu. Karel Veliký nechal kolem roku 800 postavit palácovou kapli v Cáchách, která svou osmibokou centrální dispozicí a dvoupatrovou galerií vytvořila vzor pro další panovnické kaple. V českých zemích patří k nejstarším dochovaným kaplím kaple svatého Kříže na Karlštejně, vysvěcená roku 1365, kde Karel IV. uložil říšské korunovační klenoty a relikvie. Její stěny pokrývá unikátní výzdoba z polodrahokamů a 129 deskových obrazů od Mistra Theodorika.

Gotické období 13. až 15. století přineslo rozkvět dvorských kaplí, které představovaly vrcholná umělecká díla. Sainte-Chapelle v Paříži, postavená Ludvíkem IX. mezi lety 1241 až 1248 pro uložení Kristovy trnové koruny, se stala vzorem pro dvorské kaple po celé Evropě. Její architektura s vysokými okny vyplněnými barevnými vitrážemi vytvářela dojem nebeského Jeruzaléma. V Čechách vznikla pod vlivem Sainte-Chapelle Všech svatých na Pražském hradě, přestavěná Petrem Parléřem po požáru roku 1541.

Období renesance a baroka znamenalo nebývalý rozmach stavby kaplí. Vznikaly zámecké kaple, které odrážely reprezentační potřeby šlechty, hřbitovní kaple, které sloužily jako místo posledního rozloučení a modliteb za zemřelé, a poutní kaple na místech zázraků nebo zjevení. Loreta v Praze, založená Kateřinou z Lobkovic roku 1626, obsahuje Santa Casu, kopii nazaretského domku Panny Marie, která se stala vzorem pro další lorety v českých zemích. Barokní kaple vynikaly bohatou štukovou a freskovou výzdobou, která měla věřící ohromit a přivést k zbožnosti.

V 18. století vznikaly na venkově četné návesní kaple, výklenkové kaple a kaple při křižovatkách cest. Tyto drobné sakrální stavby vznikaly často jako poděkování za odvrácení moru, neštovic nebo jiných pohrom. Josephinské reformy Josefa II. koncem 18. století znamenaly rušení mnoha kaplí, které neměly farní práva. Řada kaplí byla zrušena nebo přeměněna na hospodářské budovy. Paradoxně právě toto období vedlo k většímu docenění zbylých kaplí jako kulturních památek.

Národní obrození 19. století přineslo novou vlnu zájmu o kaple jako součást národního dědictví. Vznikaly neogotické a novorománské kaple, často jako součást romantických zámeckých areálů nebo jako hrobky významných rodů. Schwarzenberská hrobka v Třeboni, dokončená roku 1877 v novogotickém stylu, představuje impozantní příklad tohoto trendu. Svatováclavská kaple v katedrále svatého Víta, místo uložení českých korunovačních klenotů, se stala národním symbolem a od roku 1928 je vyobrazena na československých a českých mincích a bankovkách.

Typologie a architektonické znaky

Kaple můžeme rozdělit podle umístění na samostatně stojící a přičleněné k jiné stavbě. Hradní a zámecké kaple bývají často dvoupatrové s emporou pro panstvo. Hřbitovní kaple slouží jako márnice a místo posledního rozloučení. Památní kaple vznikají na místech významných událostí nebo jako votivní stavby. Soukromé kaple v palácích a rezidencích slouží osobní zbožnosti majitelů.

Architektonicky jsou kaple menší než kostely, často s jednoduchým půdorysem. Mohou mít různé tvary od prostého obdélníku přes centrální stavby až po složitější dispozice. Vnitřní prostor bývá jednotný, bez dělení na lodě. Oltář je umístěn u východní stěny nebo v apsidě. Výzdoba odpovídá účelu a době vzniku kaple, od prostých vesnických kaplí po bohatě zdobené šlechtické kaple.

Zajímavosti

• Svatováclavská kaple ve svatovítské katedrále s náhrobkem svatého Václava byla vyobrazena na stříbrné minci 200 Kč z roku 1999 a zlaté minci 10000 Kč z roku 2012
• Kaple svatého Kříže na Karlštejně má stěny vykládané více než dvěma tisíci polodrahokamů a zlatými destičkami s reliéfy
• Nejmenší kaple v České republice je kaple Panny Marie v Horní Stropnici s vnitřní plochou pouhých 2,5 metru čtverečního
• Kaple Všech svatých s kostnicí v Sedlci u Kutné Hory obsahuje výzdobu z kostí asi 40000 lidí
• Betlémská kaple v Praze, kde kázal Jan Hus, byla po roce 1786 zbořena a znovu postavena v letech 1950-1954