Karlovci

Karlovci (751–987), známí také jako Karolingové či Karlovská dynastie, byli franskou královskou a císařskou dynastií, která položila základy středověkého evropského mincovnictví. Jejich mincovní reforma zavedením stříbrného denáru vytvořila měnový systém používaný v Evropě po několik staletí.

Historie

Rod Karlovců vystoupil na scénu dějin jako majordomové posledních merovejských králů. Zakladatelem moci rodu byl Karel Martel (688–741), který roku 732 porazil Araby u Poitiers a zastavil jejich expanzi do Evropy. Jeho syn Pipin III. Krátký (714–768) učinil rozhodující krok – roku 751 sesadil posledního merovejského krále Childericha III. a s papežským požehnáním se stal prvním karlovským králem Franků.

Skutečným zakladatelem karlovské moci byl Karel Veliký (742–814), syn Pipina Krátkého. Během své vlády (768–814) rozšířil franckou říši na území zahrnující většinu západní a střední Evropy. Vrcholem jeho moci byla císařská korunovace papežem Lvem III. na Boží hod roku 800, čímž byl obnoven titul západořímského císaře po více než třech stoletích. Karel vytvořil první sjednocenou evropskou říši od pádu Říma.

Po smrti Karla Velikého zdědil říši jeho syn Ludvík I. Pobožný (778–840), který se snažil udržet jednotu impéria. Jeho vláda však byla poznamenána spory se syny o rozdělení moci. Po Ludvíkově smrti vypukla občanská válka mezi jeho třemi syny, ukončená Verdunskou smlouvou roku 843. Říše byla rozdělena na tři části: Západofranckou říši (základ Francie), Východofranckou říši (základ Německa) a Střední říši (Lotharingie s Itálií).

Západní větev Karlovců vládla ve Francii s přestávkami do roku 987. Nejvýznamnějšími panovníky byli Karel II. Holý (823–877), který se stal císařem, a Karel III. Prostý (879–929). Dynastie postupně slábla kvůli normanským nájezdům a vzestupu mocných vazalů. Poslední karlovský král Ludvík V. zemřel roku 987 bez potomků, čímž vymřela západní větev rodu.

Východní větev v Německu fakticky skončila smrtí Ludvíka IV. Dítěte roku 911, ačkoli karlovská krev přežívala v různých vedlejších liniích. V Itálii vládli Karlovci s přerušeními do roku 888. Lotharinská linie vymřela roku 869 smrtí Lothara II. Poslední Karlovec s císařským titulem byl Karel III. Tlustý (839–888), který nakrátko sjednotil většinu karlovské říše, ale byl roku 887 sesazen.

Karlovské mincovnictví a jeho dědictví

Zásadním přínosem Karlovců byl vznik jednotného evropského mincovního systému. Karel Veliký provedl roku 793 převratnou měnovou reformu, která nahradila chaos různých místních ražeb jednotným stříbrným denárem. Nový denár vážil 1,7 gramu čistého stříbra a stal se jedinou povolenou mincí v říši.

Karlovský měnový systém byl založen na účetních jednotkách: libra (240 denárů), solidus (12 denárů) a denár (základní mince). Tento systém libra-solidus-denarius (L-s-d) přetrval v různých formách až do 20. století – v Anglii jako pound-shilling-penny do roku 1971. Mincovny byly rozmístěny po celé říši v místech jako Cáchy, Dorestad, Mety, Milán či Barcelona.

Ikonografie karlovských mincí byla jednoduchá ale symbolicky silná. Avers nesl královský monogram nebo jméno panovníka s titulem (CARLVS REX FR), revers zobrazoval kříž a název mincovny. Po roce 800 se objevuje císařský titul IMP AVG. Za pozdějších Karlovců se motivy rozšířily o chrámové fasády, královské portréty a christogramy.

Zajímavosti

• Název karolínské písmo, dodnes používané v paleografii, pochází od písařské reformy Karla Velikého
• Karlovci razili pouze jednu známou zlatou minci – solidus Ludvíka Pobožného z roku 816, který má dnes hodnotu přes 15 milionů korun
• Slovo král v slovanských jazycích pochází od jména Karel (Karol-král), což dokládá vliv dynastie na střední Evropu
• Karlovská dynastie dala Evropě 4 císaře a přes 30 králů během 236 let existence
• Falešný denár Karla Velikého znamenal pro padělatele trest useknutí ruky při prvním provinění a upálení při druhém