Keltské mince

Keltské mince jsou jedny z nejstarších evropských mincí razených barbary severu od 3. století před naším letopočtem, které představují fascinující kombinaci řecko-římských vlivů s místní keltskou kulturou a uměním. Tyto mince, původně napodobující makedonské staterary a řecké drachmy, postupně vyvinuly unikátní ikonografii s abstraktními motivy koní, vozů, hlav a spirálních vzorů charakteristických pro keltskou kulturu.

Historie

Keltské mincovnictví vzniklo ve 3. století př. n. l. jako důsledek kontaktů s řecko-makedonským světem, kdy keltští najemníci sloužící v armádách Alexandra Velikého a jeho následnníků přinesli do střední Evropy złote staterary. Kolem roku 250 př. n. l. začali Keltové v oblasti dnešního Rakouska a Slovenska razit první napodobeniny těchto mincí. Postupně se výroba rozšířila do Čech, Moravy, Galie a na Britské ostrovy. V průběhu 2. a 1. století př. n. l. keltské mince prošly výraznou stilizací - původně realistické motivy se staly stále více abstraktními a geometrickými. Nejvyspělejší keltské mincovnictví vzniklo v Galii, kde různé kmeny jako Arverni, Sequani nebo Helvetii razily sofistikované mince s nápisy v galském jazyce. Výroba keltských mincí skončila s římskou expanzí - v Galii po roce 50 př. n. l. po Caesarově výboji, v Británii postupně do 1. století n. l.

Technologie ražby byla převzata od Řeků a Římanů, ale keltští řemeslníci vyvinuli vlastní specifické postupy. Používali železná razítka místo bronzových a často aplikovali techniku "sériové ražby", kdy stejné razítko používali pro velké množství mincí. Zajímavostí je postupný vývoj motivů - zatímco nejstarší keltské mince jsou velmi věrné řecko-makedonským vzorům, pozdější kusy představují zcela originální umělecký styl s charakteristickými spirálami, trojúhelníky a zvířecími motivy.

Keltské mince se razily převážně ze zlata a stříbra, méně častě z bronzu nebo pokovu. Zlaté mince byly nejcennější a sloužily především pro mezinárodní obchod a diplomatii, zatímco stříbrné a bronzové mince byly určeny pro každodenní používání. Kvalita razeného kovu byla vysoká, což svědčí o vyspělých metalurgických znalostech keltských řemeslníků.

Význam pro investory a sběratele

Keltské mince představují jeden z nejexkluzivnějších segmentů antické numismatiky s kontinuálně rostoucími cenami díky své vzácnosti a historické významnosti. Sběratelé oceňují jejich uměleckou hodnotu a spojitost s prehistorickou Evropou, zatímco investoři vidí v kvalitních exemplářích dlouhodobě stabilní investici. Zlaté keltské mince z významných nálezišť jako Němčice nad Hanou nebo francouzské Vix dosahují cen v řádu stovek tisíc korun.

Příklady

Mezi nejznámější patří regenbogenschüsselchen (duhové misky) z jižního Německa s charakteristickými duhovými vzory, galské staterary kmene Ambiani s motivem koně, české tetradrach my z oppida Staré Hradisko s abstraktní hlavou a koněm, nebo britské mince Icenů královny Boudiccy. Vzácné jsou také keltské mince s nápisy jako KOSON nebo BUREBISTA z Dácie.

Zajímavosti

• Největší poklad keltských mincí byl nalezen ve francouzském Jersey - přes 70 000 kusů z 1. století př. n. l.
• Keltské "regenbogenschüsselchen" dostaly své jméno podle pověsti, že se nacházejí na místech, kde duha dopadá na zem
• Některé keltské mince obsahují elektrum - přírodní slitinu zlata a stříbra
• Na Moravě bylo nalezeno přes 2000 keltských mincí, což z ní činí jedno z nejbohatších nálezišť
• Vercingetorix, náčelník Arverů, nechal razit vlastní mince během boje proti Caesarovi
• Keltské mince jsou často konkávní díky specifické technice ražby jedním razítkem