Konrád II. Ota
Konrád II. Ota (1182, 1189–1191) byl přemyslovský kníže český a zároveň markrabě moravský, který krátce, ale výrazně zasáhl do vztahů mezi Čechami a Moravou. Proslul i vydáním Statut Konráda Oty, považovaného za první český zákoník, a je znám také z několika typů denárů.
Historie
Konrád II. Ota patřil k významným Přemyslovcům konce 12. století. Byl pravnukem Břetislava I. a synem Konráda II. Znojemského, po němž převzal moravské mocenské zázemí. V době, kdy se přemyslovská vláda v Čechách i na Moravě opírala o údělný systém a o proměnlivé dohody mezi příbuznými, dokázal Konrád postupně získat téměř celou Moravu – vedle Znojemska také Brněnsko a Olomoucko. Tím se stal jedním z nejmocnějších mužů svého času a jeho postavení vyvolávalo citlivé otázky, kde končí moravská samostatnost a kde začíná pravomoc pražského knížete.
Roku 1182 se situace vyostřila v souvislosti se zásahy římskoněmecké moci. V Čechách byl z vnitřních sporů vytlačen kníže Bedřich a obrátil se o pomoc na císaře Fridricha I. Barbarossu. Císař využil oslabení českého státu k tomu, že Moravu vyčlenil z českého rámce a pojal ji jako říšské léno. Konrád II. Ota tuto změnu přijal a získal titul markraběte moravského, čímž se postavení Moravy v rámci říše formálně posunulo a vzniklo napětí mezi „Čechy“ a „Moravany“ i v politickém smyslu.
V roce 1184 pak propukly krvavé boje mezi oběma stranami. Konflikt vyvrcholil 10. prosince 1185 bitvou u Loděnice, v níž byl Konrád poražen Přemyslem Otakarem I. (tehdy ještě jako přemyslovským soupeřem v zápasech o moc). Následné uspořádání, tradičně spojované s tzv. knínskou dohodou, vrátilo Moravu pod českou svrchovanost. Je to důležitý okamžik, protože ukazuje, že ani císařská podpora nebyla zárukou trvalého oddělení Moravy, pokud domácí síly a vojenské výsledky směřovaly jinam.
Po smrti Bedřicha převzal Konrád vládu i v Čechách jako říšské léno. Zajímavé je, že v této situaci už se Morava v pramenech nezdůrazňuje jako samostatný celek: Konrád se snažil vystupovat jako vládce, který zemi sjednocuje. Na červnovém sněmu roku 1189 v Praze a později i v Sadské prohlásil Čechy a Moravu za jeden stát a výslovně se vzdal titulu markraběte. Tento krok měl silný politický význam: byl to veřejný signál, že předchozí konflikt nemá pokračovat jako trvalé rozdělení země, ale má být uzavřen sjednocením pod jednou vládou.
Do dějin se Konrád II. Ota zapsal také právně. Vydal Statuta Konráda Oty, která jsou tradičně považována za první český zákoník. V kontextu doby šlo o pokus vymezit pravidla pro právní praxi a upevnit řád v zemi, kde se střetávaly zájmy knížete, šlechty i církevních institucí. Nešlo tedy jen o „text“, ale o nástroj stabilizace státu, který se po letech konfliktů potřeboval opřít o jasnější pravidla.
Konrádova vláda skončila náhle. Zemřel 9. září 1191 na mor během římské jízdy císaře Jindřicha VI. Jeho smrt uzavřela krátké, ale mimořádně důležité období, kdy se rozhodovalo o postavení Moravy, o vztahu českého knížectví k říši a o tom, jakou formu může mít vnitřní soudržnost přemyslovského státu.
Denáry Konráda II. Oty a jejich určení
Z doby Konrádovy první i druhé vlády se uvádí celkem pět typů denárů malého střížku. Pro konec 12. století je typické, že jde o drobné stříbrné mince, jejichž identifikace stojí na kombinaci opisu, stylu písma a jednoduché ikonografie. Právě drobné rozdíly v kresbě a v legendách mohou rozhodovat o tom, zda jde o Konrádovu emisi, nebo o příbuzný typ některého z přemyslovských současníků.
Konrádovy ražby se zároveň dobře čtou v širším politickém kontextu. Pokud panovník usiloval o autoritu v Čechách i na Moravě, mince byla přirozeným prostředkem, jak tuto autoritu připomínat v každodenním oběhu. Denár s panovnickým jménem či jasným znamením byl nejen platidlem, ale i „značkou moci“: potvrzoval, kdo vládne a kdo garantuje standard mince. To je důležité zejména v době, kdy se v krátkém sledu měnili vládci a kdy se soupeření o vládu promítalo i do správy a do práva.
Pro sběratelské určení Konrádových denárů se sleduje především čitelnost opisu, protože právě ten bývá klíčem k přiřazení. Dále hraje roli zachovalost reliéfu, protože u denárů malého střížku se detaily snadno setřou, a také typová shoda s katalogizovanými variantami. Vzhledem k tomu, že Konrádova vláda probíhala ve dvou časově oddělených etapách, je pro přesnější zařazení důležité i srovnání stylu a dílčích znaků, které mohou napovědět, zda mince souvisí s moravským zázemím, nebo s jeho krátkým obdobím na pražském stolci.
