Konzul

Konzul byl nejvyšším voleným úředníkem římské republiky, kdy dva konzulové společně vykonávali výkonnou moc po dobu jednoho roku, představujíc vrchol politické kariéry a ztělesnění republikánských ideálů sdílené moci a časového omezení vlády. Tento prestižní úřad, který dal název konzulárnímu systému datování používanému po celém antickém světě, přetrval v různých formách od založení republiky 509 před Kristem až do byzantské doby. V numismatice se konzulské symboly objevují na republikánských denárech prostřednictvím svazku prutů s červenými sekerami a kurulských křesel jako znaků nejvyšší moci.

Historie

Konzulát vznikl roku 509 před Kristem po svržení posledního krále Tarquinia Pýšného, kdy byli zvoleni první konzulové Lucius Junius Brutus a Lucius Tarquinius Collatinus. Vytvoření dvou rovnocenných úředníků s ročním mandátem mělo zabránit obnovení tyranie. Každý konzul měl právo veta proti rozhodnutí kolegy, což vytvářelo systém brzd a rovnovah. Konzulové střídavě po měsících drželi fasces - svazek prutů se sekerami symbolizující výkonnou moc.

V raném období republiky byli konzulové vojenskými veliteli vedoucími legie do bitev a správci zajišťujícími chod státu. Lex Licinia Sextia 367 před Kristem ustanovil, že jeden konzul musí být plebej, ukončiv patricijský monopol. Konzulové svolávali senát, předkládali zákony lidovým shromážděním, vykonávali soudní pravomoc. Po uplynutí úřadu obvykle obdrželi provincii jako prokonsulové s prodlouženou vojenskou mocí.

Zlatý věk konzulátu představují punské války, kdy konzulové jako Scipio Africanus nebo Fabius Maximus zachránili republiku před Hannibalem. Konzulská důstojnost dosáhla vrcholu, kdy bývalí konzulové tvořili jádro senátu - consulares měli nejvyšší autoritu v debatách. Cursus honorum definoval kariérní postup přes kvesturu, edilititu a préturu ke konzulátu jako vrcholu. Minimální věk pro konzulát byl 42 let, ačkoliv výjimeční jedinci jako Scipio nebo Pompeius získali úřad dříve.

Pozdní republika viděla erozi konzulské moci. Marius byl zvolen konzulem sedmkrát, porušiv tradici znovuzvolení až po desetiletém intervalu. Sulla jako diktátor omezil konzulské pravomoci ve prospěch senátu. První triumvirát fakticky řídil stát místo konzulů. Julius Caesar jako konzul 59 před Kristem ignoroval kolegu Bibula a vládl sám. Občanské války ukázaly neschopnost konzulského systému čelit vojenským vůdcům s loajálními legiemi.

Za principátu si Augustus a jeho nástupci monopolizovali konzulát nebo jmenovali poslušné kandidáty. Vznikl systém suffektních konzulů - náhradních konzulů nastupujících během roku, což umožnilo odměnit více přívrženců. Konzulát se stal čestným titulem bez skutečné moci, ale zůstal prestižní pro senátorskou kariéru. Konzulární datování - označení roku jmény konzulů - zůstalo oficiálním systémem až do 6. století po Kristu.

V byzantské říši přetrval konzulát jako ceremoniální hodnost. Císaři udělovali titul hypatos (řecky konzul) jako vyznamenání. Poslední soukromý občan jmenovaný konzulem byl Anicius Faustus Albinus Basilius roku 541. Poté císaři sami přijímali konzulát 1. ledna. Ceremoniální konzulské insignie a rozdávání konzulských dyptichů ze slonoviny pokračovalo až do 9. století.

Konzulské pravomoci a insignie

Konzulové disponovali imperium - nejvyšší výkonnou a vojenskou mocí. Veleli legiím, svolávali senát a lidová shromáždění, vykonávali jurisdikci v závažných případech. Právo coercitio umožňovalo zatýkat a trestat občany. V době krize mohli jmenovat diktátora nebo vyhlásit senatus consultum ultimum - výjimečný stav. Mimo Řím konzulové nosili meč jako symbol práva nad životem a smrtí.

Konzulské insignie vyjadřovaly důstojnost úřadu. Toga praetexta s purpurovým lemem označovala kurulský úřad. Sella curulis - skládací křeslo ze slonoviny - symbolizovalo soudní autoritu. Dvanáct liktorů nesoucích fasces doprovázelo každého konzula. V Římě byly sekery z fasces odstraněny, uznávajíc právo občanů na odvolání. Konzulské prsteny a hole představovaly osobní znaky moci.

Na republikánských mincích se konzulská symbolika objevuje prostřednictvím tradičních motivů. Fasces na denárech symbolizovaly legitimní autoritu. Kurulské křeslo mezi fasces představovalo civilní moc. Zobrazení Dia s viktoriemi připomínalo konzulské triumfy. Mincmistři z konzulských rodin zobrazovali slavné předky - Brutus razil mince s prvním konzulem L. Juniem Brutem. Nápisy COS (consul) nebo PROCOS (proconsul) identifikovaly úřad.

Zajímavosti

• Konzul Caligula jmenoval svého koně Incitatuse konzulem, aby ponížil senát
• Mladší Cato nosil černou tógu místo bílé na protest proti úpadku republikánských hodnot za svého konzulátu
• Konzul Cicero byl jediným "novým mužem" bez předků v senátu, který získal konzulát v minimálním věku
• Při triumfu měl konzul natřenou tvář červenou barvou, aby připomínal Jupitera Kapitolského
• Konzulské fasti - seznamy konzulů - umožňují přesné datování římských událostí po 600 let
• Napoleon se jmenoval prvním konzulem Francie 1799, vědomě navazuje na římskou tradici