Korelace
Korelace v investičním kontextu označuje statistickou míru vzájemného vztahu mezi pohyby cen různých aktiv, která se měří na škále od -1 (dokonalá negativní korelace) do +1 (dokonalá pozitivní korelace). Pro investory do drahých kovů je pochopení korelačních vztahů zásadní, neboť zlato, stříbro a další cenné kovy tradičně vykazují specifické korelační vzorce s akciovými trhy, dluhopisy, měnami a ekonomickými ukazateli, což umožňuje efektivní diverzifikaci portfolia a ochranu před tržními výkyvy.
Historie
Sledování korelace mezi drahými kovy a ostatními třídami aktiv má dlouhou historii sahající až do 19. století, kdy zlato sloužilo jako základ globálního měnového systému. Během éry zlatého standardu (cca 1870-1914) byla korelace zlata s měnami minimální, neboť hodnota měn byla přímo vázána na zlato. Zásadní změna přišla s postupným opouštěním zlatého standardu, které vyvrcholilo v roce 1971, kdy prezident Nixon definitivně zrušil konvertibilitu dolaru za zlato.
Od 70. let 20. století se zlato stalo samostatnou investiční třídou a začaly se projevovat jeho charakteristické korelační vzorce. Během ropných krizí 70. let se poprvé výrazně projevila negativní korelace zlata s akciovými trhy a pozitivní korelace s inflací. Období 80. a 90. let přineslo nové pohledy na korelaci drahých kovů, kdy studie prokázaly, že vztahy mezi zlatem a jinými aktivy se mohou v různých tržních podmínkách významně měnit. Finanční krize v roce 2008 pak ukázala hodnotu zlata jako "bezpečného přístavu" s výraznou negativní korelací k rizikovým aktivům v době tržního stresu. V posledním desetiletí se díky rozvoji kvantitativních metod a dostupnosti dat analýza korelací stala sofistikovanějším nástrojem, který zohledňuje časově proměnlivé vztahy a nelineární závislosti.
Význam pro investory a sběratele
Porozumění korelacím drahých kovů je pro investory klíčové při sestavování vyváženého portfolia. Zlato tradičně vykazuje nízkou až negativní korelaci s akciovými trhy, což z něj činí ideální nástroj pro diverzifikaci. V období ekonomické nejistoty, inflace nebo geopolitických krizí tato negativní korelace obvykle zesiluje – když akcie klesají, zlato často stoupá. Stříbro má díky svému průmyslovému využití komplexnější korelační profil – v období ekonomického růstu může vykazovat pozitivní korelaci s průmyslovými kovy a akciemi, ale v době krize se může chovat podobně jako zlato.
Příklady
- Zlato a americký dolar – historicky převažuje negativní korelace (-0,2 až -0,5), kdy posilování dolaru vede k poklesu ceny zlata a naopak
- Zlato a akciové trhy – dlouhodobě nízká korelace (0 až -0,3), která se během krizí může prohloubit až k -0,8
- Stříbro a zlato – převážně pozitivní korelace (0,7 až 0,9), ovšem s periodickými výkyvy
- Platina a palladium – vzhledem k jejich průmyslovému využití v automobilovém průmyslu často vykazují pozitivní korelaci s ekonomickým cyklem
Zajímavosti
- V období extrémní tržní paniky, jako například na počátku pandemie COVID-19 v březnu 2020, může dočasně selhat i tradiční negativní korelace zlata s akciovými trhy, když investoři prodávají všechna aktiva, aby získali hotovost.
- Korelace mezi zlatem a inflací není tak přímočará, jak se často uvádí – zlato reaguje spíše na změny v reálných úrokových sazbách (nominální sazby mínus inflace) než na inflaci samotnou.
- Kryptoměny, zejména Bitcoin, byly někdy označovány za "digitální zlato", ale dosavadní data ukazují, že jejich korelace se zlatem je velmi nestabilní a často nevýznamná.
- Studie ukazují, že optimální podíl zlata v diverzifikovaném investičním portfoliu se pohybuje mezi 5-15 %, což vychází právě z jeho unikátních korelačních vlastností s ostatními třídami aktiv.