Korunové období

Korunové období je epocha rakousko-uherského a později československého mincovnictví započatá měnovou reformou v roce 1892, která zavedla zlatou korunu jako novou měnovou jednotku. Reforma nahradila stříbrný zlatník a vytvořila moderní decimální systém trvající v různých formách až do zavedení eura. Pro numismatiku je korunové období klíčové jako éra masové ražby oběžných mincí vysoké kvality a vzniku československé koruny jako symbolu národní samostatnosti.

Historie korunového období

Rakousko-uherská měnová reforma z 11. srpna 1892 zavedla korunu v hodnotě 100 haléřů, nahrazující zlatník v poměru 1 zlatník = 2 koruny. Reforma reagovala na přechod světa ze stříbrného na zlatý standard a potřebu stabilizovat měnu monarchie. Nová koruna byla definována obsahem 0,30488 gramu čistého zlata. První korunové mince byly raženy od roku 1892 - zlaté 10 a 20 koruny, stříbrné 1, 2 a 5 korun, niklové 10 a 20 haléřů. František Josef I. figuroval na všech nominálech.

Ražba korunových mincí probíhala ve Vídni, Kremnici a pro Uhry v Budapešti. Kvalita ražby byla mimořádná, zejména jubilejní 5 korun z roku 1907 a 1908 patří k nejkrásnějším mincím monarchie. První světová válka přinesla nouzové železné a zinkové mince. Po rozpadu monarchie v roce 1918 převzaly nástupnické státy korunovou měnu. Československo, Rakousko, Maďarsko i Království SHS razily vlastní koruny, každý stát s vlastním kurzem a hodnotou.

Československá koruna vytvořená Aloisem Rašínem v roce 1919 se stala jednou z nejstabilnějších měn meziválečné Evropy. První československé mince z roku 1921 nesly lva a slovenský znak, navržené Ottokarem Španielem. Mnichovská dohoda 1938 a německá okupace přinesly protektorátní korunu. Po válce následovala měnová reforma 1945 a 1953. Komunistické období vidělo postupnou degradaci obsahu drahých kovů v mincích.

Rozdělení Československa v roce 1993 vytvořilo českou a slovenskou korunu. Česká koruna pokračuje dodnes, slovenská byla nahrazena eurem v roce 2009. Moderní české koruny kombinují tradici s inovacemi - bimetalické mince, ochranné prvky, commemorativní emise. Korunové období představuje více než 130 let kontinuální měnové tradice střední Evropy, přežívající války, režimy a státní změny.

Ekonomické a numismatické aspekty

Korunová měna představovala modernizaci měnového systému monarchie. Zlaté 10 a 20 koruny s portrétem Františka Josefa I. cirkulovaly jako obchodní mince po celé Evropě. Stříbrné 5 koruny obsahovaly 24 gramů stříbra 900/1000. Systém drobných mincí od 1 haléře po 1 korunu umožňoval přesné platby. Vídeňská mincovna dosahovala kvality srovnatelné s Paříží nebo Londýnem.

První republika vytvořila ikonické mince - Republika česká od Španiela, sokol od Gutfreunda. Londýnské ražby za druhé světové války pro exilovou vládu jsou numismatické rarity. Socialistické koruny degradovaly - stříbro zmizelo 1953, nikl byl nahrazen hliníkem. Sametová revoluce obnovila kvalitu, bimetalické 50 koruny z roku 1993 symbolizovaly nový začátek. České zlaté mince od roku 2000 navazují na tradici rakouských korun.

Zajímavosti

• Název koruna byl zvolen jako neutrální mezi německým a maďarským názvem měny
• Kolkování rakouských bankovek v roce 1919 vytvořilo první československé peníze
• Protektorátní zinkové mince způsobovaly alergické reakce při manipulaci
• Slovenská 10halierová mince z roku 1942 je nejmenší československá mince
• Londýnské československé mince za války razila Royal Mint
• Poslední stříbrná oběžná koruna byla ražena v roce 1953