Kryštof Kolumbus

Kryštof Kolumbus byl janovský mořeplavec a objevitel, který roku 1492 ve službách španělské koruny doplul k břehům Ameriky. Jeho výprava zahájila epochu evropské kolonizace Nového světa a měla dalekosáhlé důsledky pro ekonomiku, kulturu i měnové systémy celého světa.

Historie

Kryštof Kolumbus, italsky Cristoforo Colombo, španělsky Cristóbal Colón, se narodil roku 1451 v Janově jako syn vlnařského mistra. O jeho mládí a vzdělání je známo málo spolehlivých informací. Již jako mladík se plavil po Středozemním moři a později se usadil v Portugalsku, tehdejším centru námořních objevů. Zde se oženil s Felipou Perestrelo e Moniz, dcerou portugalského šlechtice a kolonizátora Madeiry.

Kolumbův velký plán spočíval v dosažení Asie západní cestou přes Atlantský oceán. Vycházel z předpokladu kulatosti Země, který byl vzdělaným lidem znám již od antiky, ale dramaticky podcenil její obvod. Podle Kolumbových výpočtů měla vzdálenost z Kanárských ostrovů do Japonska činit asi 3 700 kilometrů – ve skutečnosti je to přes 19 000 kilometrů. Právě tento omyl umožnil realizaci výpravy, kterou by nikdo nefinancoval se znalostí skutečných vzdáleností.

Kolumbus nejprve nabídl svůj projekt portugalskému králi Janu II., který jej však odmítl na základě posudku královských kosmografů. Po letech neúspěšného lobbování u různých evropských dvorů konečně uspěl ve Španělsku. Královna Isabela Kastilská a král Ferdinand Aragonský po dobytí Granady v lednu 1492 schválili výpravu a podepsali s Kolumbem kapitulace ze Santa Fe, které mu zaručovaly titul admirála, místokrálovství v objevených zemích a podíl na případných ziscích.

Dne 3. srpna 1492 vypluly z přístavu Palos de la Frontera tři lodě – vlajková karavela Santa María, Pinta a Niña – s posádkou asi devadesáti mužů. Po zastávce na Kanárských ostrovech zamířila flotila na západ do neznámých vod. Plavba trvala déle, než Kolumbus předpokládal, a posádka začínala reptat. Dne 12. října 1492 konečně spatřili zemi – ostrov v Bahamském souostroví, který Kolumbus pojmenoval San Salvador.

Kolumbus byl přesvědčen, že dosáhl předpolí Asie, a pojmenoval domorodce Indiány v domnění, že se nachází poblíž Indie. Během první výpravy prozkoumal ostrovy Kubu a Hispaniolu, kde založil osadu La Navidad z trosek ztroskotané Santa María. S poselstvím o objevu a ukázkami zlata, exotických rostlin i domorodců se vrátil do Španělska, kde byl přijat s triumfem.

Následovaly další tři výpravy v letech 1493, 1498 a 1502. Kolumbus objevil Portoriko, Jamajku, Trinidad a nakonec i pobřeží jihoamerické pevniny, aniž by kdy uznal, že se nejedná o Asii. Jako správce nových území se však neosvědčil – jeho krutá vláda na Hispaniole vedla k povstání kolonistů i domorodců. V roce 1500 byl zatčen a v řetězech odvezen do Španělska. Ačkoliv byl omilostněn, nikdy nezískal zpět své dřívější pravomoci.

Kolumbus zemřel 20. května 1506 ve Valladolidu jako zklamaný muž, přesvědčený o dosažení Asie a nedoceněný svými současníky. Teprve pozdější generace uznaly jeho epochální význam, ačkoliv kontinent dostal jméno po jiném mořeplavci – Amerigu Vespuccim, který jako první rozpoznal, že jde o Nový svět.

Ekonomické důsledky

Kolumbův objev zahájil éru globální výměny zboží, plodin, zvířat i nemocí mezi Starým a Novým světem. Do Evropy přicházely plodiny jako brambory, kukuřice, rajčata, tabák a kakao, které transformovaly evropské zemědělství a stravování. Opačným směrem putovaly koně, skot, pšenice a bohužel i epidemické nemoci, které zdecimovaly domorodé obyvatelstvo Ameriky.

Nejvýznamnějším ekonomickým důsledkem byl příliv amerického stříbra a zlata do Evropy. Dobytí aztécké a incké říše Španěly a otevření stříbrných dolů v Potosí a Zacatecas zaplavilo Evropu drahými kovy v dosud nevídaném množství. Tento příliv způsobil takzvanou cenovou revoluci 16. století – dramatickou inflaci, která proměnila ekonomické vztahy po celém kontinentu a přispěla k úpadku tradičních feudálních struktur.

Americké stříbro proudilo nejen do Evropy, ale přes Filipíny až do Číny, která měna obrovskou poptávku po tomto kovu. Vznikl tak první skutečně globální ekonomický systém propojující všechny kontinenty. Španělské stříbrné reály a později mexické peso se staly mezinárodními obchodními měnami používanými od Ameriky přes Evropu až po Dálný východ.

Zajímavosti

• Kolumbus nikdy nepřiznal, že objevil nový kontinent, a až do smrti tvrdil, že dosáhl okraje Asie.
• Ostatky Kryštofa Kolumba byly několikrát přemístěny mezi Španělskem, Hispaniolu a Kubou a dodnes není zcela jisté, kde spočívají.
• Den 12. října je ve Španělsku a mnoha latinskoamerických zemích státním svátkem, v USA se slaví jako Columbus Day.
• Kolumbův příběh inspiroval nesčetné pamětní mince a medaile – jeho portrét se objevuje na ražbách od 16. století dodnes.