Kuna

Kuna byla národní měnou Chorvatska od roku 1994 do roku 2023, kdy ji nahradilo euro, a její název pochází ze středověkého platidla v podobě kuních kožešin používaných ve Slavonii. V numismatice představuje kuna moderní evropskou měnu s bohatou symbolikou odkazující na chorvatskou historii, přičemž pamětní zlaté a stříbrné kuny patří mezi nejkvalitnější ražby postkomunistické Evropy.

Historie

Historie kuny jako platidla sahá hluboko do středověku, kdy se ve Slavonii a Dalmácii používaly kuní kožešiny jako směnný prostředek a daňová jednotka. První písemná zmínka o kuně jako účetní jednotce pochází z roku 1018 z listiny krále Zvonimíra. Ve 13. století začali slavonští bánové razit stříbrné mince zvané banovci, na kterých byl zobrazen znak kuny mezi dvěma hvězdami. Tato historická tradice se stala základem pro výběr názvu moderní chorvatské měny po získání nezávislosti. Kuna jako symbol chorvatské státnosti přežila staletí cizí nadvlády - uherské, habsburské i jugoslávské.

Moderní kuna byla poprvé zavedena během druhé světové války v loutkové Nezávislém státě Chorvatsko v roce 1941, kdy nahradila jugoslávský dinár. Tato ustašovská kuna byla rozdělena na 100 banica podle historického vzoru a existovala do roku 1945. Po válce bylo Chorvatsko začleněno do socialistické Jugoslávie a používalo jugoslávský dinár. Během existence Jugoslávie byla jakákoli zmínka o kuně považována za projev chorvatského nacionalismu a byla potlačována komunistickým režimem.

Po vyhlášení nezávislosti Chorvatska 25. června 1991 zavedla nová vláda přechodnou měnu - chorvatský dinár, který cirkuloval od prosince 1991 do května 1994. Dinár byl pouze dočasným řešením během války za nezávislost a rychle podléhal inflaci. Kuna byla jako trvalá národní měna zavedena 30. května 1994 v kurzu 1000 chorvatských dinárů za jednu kunu. Nová měna byla od počátku stabilní díky přísné monetární politice Chorvatské národní banky a vazbě na německou marku, později na euro.

Během své téměř třicetileté existence si kuna udržela relativní stabilitu a stala se symbolem chorvatské ekonomické samostatnosti. Chorvatská národní banka úspěšně bránila kunu proti spekulativním útokům během finanční krize v roce 2008 a udržovala její kurz v úzkém pásmu vůči euru. Vstup Chorvatska do Evropské unie v roce 2013 znamenal závazek přijmout euro, který byl naplněn 1. ledna 2023. Kuna byla vyměněna za euro v pevném kurzu 7,53450 kuny za jedno euro, čímž skončila historie nejmladší evropské národní měny.

Mincovní systém a technické parametry

Kuna byla rozdělena na 100 lipa, název odvozen od slovanského označení pro lípu, národní strom Chorvatska. Mincovní systém zahrnoval nominály 1, 2, 5, 10, 20 a 50 lipa v menších mincích a 1, 2 a 5 kun v běžných mincích. Pamětní mince v hodnotě 25 kun se razily ze stříbra při zvláštních příležitostech. Mince zobrazovaly chorvatskou floru a faunu - například kunu na pětikuně, slavíka na jedné kuně nebo rozmarýn na desetilipě.

Bankovky v nominálech 5, 10, 20, 50, 100, 200, 500 a 1000 kun zobrazovaly významné osobnosti chorvatské historie a kultury včetně bána Josipa Jelačiće, básníka Ivana Gundulića a vynálezce Nikoly Tesly. Design bankovek vytvořili přední chorvatští umělci a obsahoval pokročilé ochranné prvky včetně hologramů a mikrotisku. Kvalita tisku chorvatských bankovek byla oceňována mezinárodně.

Zajímavosti

• Kuna byla jedinou evropskou měnou, která měla na mincích vyobrazenu skutečnou kunu - drobnou šelmu z čeledi lasicovitých
• Chorvatsko vydalo plastovou bankovku 10 kun v roce 2001 jako vůbec první polymerovou bankovku v Evropě pro běžný oběh
• Nikola Tesla na bankovce 10 a později 20 kun vyvolával diplomatické napětí se Srbskem, které si také nárokuje tohoto vynálezce
• Existují vzácné zkušební ražby kun z roku 1993, které nebyly nikdy uvedeny do oběhu a dnes dosahují vysokých cen
• Poslední kuny ražené v roce 2022 s datem 2023 se staly okamžitě sběratelským artiklem
• Některé lipové mince byly tak malé a lehké, že je lidé často ztráceli, což vedlo k jejich faktickému stažení z oběhu