Kventlík
Kventlík, také kvintlík, byla stará hmotnostní jednotka rovná čtvrtině lotu a 1/64 hřivny. Pražská hřivna o 253 g se dělila na 64 kventlíků po 3,95 g a pražský groš vážil při svém zavedení roku 1300 právě jeden kventlík. V kventlících se udávala i ryzost stříbra jako zlomek lotu.
| Vztah k jiným jednotkám | 1/4 lotu, 1/64 hřivny, 4 denáry (penízky) |
|---|---|
| Pražský kventlík | 3,95 g (pražská hřivna 253 g) |
| Vídeňský kventlík | 4,38 g (vídeňská hřivna 280 g, v Čechách od roku 1624) |
| Kventlík kolínské hřivny | 3,654 g |
| Jeden kventlík ryzosti | 1/64 ryzího stříbra, tedy 15,625/1000 |
| Jiné názvy | kvintlík; německy Quent, Quentchen, Quint |
Historie
Kventlík patřil k soustavě, v níž se hřivna dělila na čtyři věrdunky (fertony), 16 lotů a 64 kventlíků. V českých zemích je spojený s grošovým obdobím: od roku 1300 se používala pražská hřivna o 253 g a 64 pražských grošů vážilo právě hřivnu, takže jeden groš zpočátku vážil jeden kventlík. Stejný díl hřivny znaly i německé země, kde se jednotka jmenovala Quent nebo Quentchen.
V kutnohorské mincovně se na konci 15. a v první polovici 16. století mincovní kov vážil nejpřesněji na kventlíky. Později se začalo vážit na denáry neboli penízky; čtyři denáry dávaly kventlík a hřivna se tak dělila na 256 dílů. Nařízení Ferdinanda II. Štýrského z roku 1624 zavedlo v českých zemích místo pražské hřivny vídeňskou o 280 g, a s ní i těžší kventlík.
Kventlík v ryzosti a v mincovních zápisech
Ryzost stříbra se udávala v lotech ze šestnácti: šestnáctilotové stříbro bylo ryzí, osmilotové obsahovalo polovinu drahého kovu. Kventlík jako čtvrtina lotu sloužil k jemnějšímu odstupňování. Tolary Ferdinanda I. Habsburského ražené v letech 1551–1561 měly jakost 14 lotů, 1 kvintlík a 1 penízek a z hřivny jich vycházelo 8¾. Přepalováním se v Kutné Hoře stříbro čistilo tak, že hřivna páleného stříbra obsahovala nejvýše jeden kventlík cizího kovu. Instrukce pro kutnohorského gvardejna z roku 1590 mu dovolovala vyseknout z cizího stříbra na zkoušku nejvýše jeden kvintlík.
